Vážení příznivci projektu Koule,
práce na formátování a upřesňování obsahu dokumentu
stále probíhají.
Zpracované části návrhu budeme uveřejňovat postupně.
Do té doby se můžete zatím seznámit s původní verzí ve formátu pdf.
Děkujeme za pochopení.
Koule04012016.pdf     Koule - stav ke dni 4. 1. 2016  [pdf, 826kB]
Nabízíme Vám též zvukové záznamy pořadů na toto téma
k přímému poslechu nebo ke stažení
z archivu Svobodného vysílače CS: Vaše náměty a věcné dotazy k obsahu Koule můžete pokládat průběžně
v InterFóru (← odkaz na levé liště), v pořadu SVCS budou zodpovězeny,
nebo můžete volat přímo do živého vysílání (telefon, skype).

Ústava suverénních občanů České republiky
Základní principy a východiska (superstručná verze)



Je jisté, smysluplné a pro každého občana ČR nepochybně výhodné, potřebné a vždy užitečné:

Ústava suverénních občanů České republiky
Základní principy a východiska (stručná verze)

  1. Hierarchický systém hodnot, ctihodný občan
  2. Vlast
  3. Stát jako veřejná služba
  4. Nadřazenost Ústavy všem ostatním zákonům
  5. Listina základních práv a svobod
  6. Suverenita občanů
  7. Státní občanství
  8. Vnitřní uspořádání státu ve prospěch slušných lidí
  9. Instituce veřejných služeb
  10. Postavení IVS ve společnosti
  11. Obsazování pozic v IVS
  12. Transparentní hospodaření IVS
  13. Výkonná Rada Státu
  14. Právo secese
  15. Princip retrográdní subsidiarity
  16. Neoddělitelnost moci a osobní odpovědnosti
  17. Kolektivní vina a kolektivní odpovědnost
  18. Čtyřstupňový systém vězeňství
  19. Trestné činy bez oběti
  20. Náboženství a ideologie
  21. Elektronický volební systém
  22. Obrana systému hodnot
  23. Občanská domobrana
     
  1. Hierarchický systém hodnot, ctihodný občan

    Nejvyšším zájmem lidského společenství žijícího na území České republiky (dále jen ČR) je udržování mírumilovné a humánní morálky, se kterou musí být v souladu spravedlnost, se kterou musí být v souladu právo, se kterým musí být v souladu legislativa. To je náš nejvyšší, hierarchický systém hodnot. Nikdy tato hierarchie nesmí být opačná. Znamená to, že se v naší vlasti skrze stát uplatňuje staletími osvědčené, všeobecně široce přijímané a respektované tradiční, kulturní a zvykové právo, se kterým musí být legislativa vždy v souladu. Právo pak musí být spravedlivé, a toho je možno docílit pouze při vědomém respektování všech pozitivních lidských morálních hodnot, tedy zapojením lidské empatie, intuice a dalších duchovních schopností, které jsou zakotveny v lidském podvědomí, které nejsou vázány na lidské myšlení a které nám s nadhledem neomylně napovídají, kde je pravda a co je lež. Ctihodný občan je takový občan, který respektuje, dodržuje a prakticky naplňuje tento uvedený hierarchický systém hodnot.

  2. Vlast

    Tato občanská ústava a stát touto ústavou definovaný respektuje a chrání svobodu ctihodných občanů ČR, jejich osobní fyzické bezpečí, jejich legitimní a legální soukromý majetek, chrání i jejich společný veřejný majetek, jež náleží každému občanu ČR rovným dílem. Zejména chrání vlast, jakožto území uvnitř současných hranic České republiky.

  3. Stát jako veřejná služba

    Tato občanská ústava definuje stát Českou republiku jako systém pouze základních a pouze nezbytných veřejných služeb pro občany ČR. Lidé, kteří působí ve veřejných službách, jsou zaměstnanci občanů ČR. Někteří jsou voleni, tito pak mají právo rozhodovat v konkrétních případech, jsou vždy osobně odpovědni za svá rozhodnutí a konání podle této ústavy a zákonů s ní v souladu, a jsou vždy odvolatelní občany ČR ze svých funkcí. Jiní jsou vybráni pomocí veřejných výběrových řízení, tito pak v konkrétních případech nerozhodují, ale pouze naplňují, uplatňují a vymáhají ústavu a zákony, jsou vždy osobně odpovědni za svá konání podle této ústavy a zákonů s ní v souladu, a jsou rovněž vždy odvolatelní občany ČR ze svých funkcí.

  4. Nadřazenost Ústavy všem ostatním zákonům

    Nic, co není v souladu s touto ústavou, nemá na území vlasti občanů ČR nikdy žádnou platnost.

  5. Listina základních práv a svobod

    Listina základních práv a svobod je součástí ústavního pořádku ČR, pokud není v rozporu s touto ústavou.

  6. Suverenita občanů

    Ctihodný občan ČR je jediný subjekt ve státě se suverénním postavením, vyplývajícím ze smyslu, ducha a poslání této ústavy. Stát Česká republika je vždy jen odvozeně svrchovaný skrze ryzí suverenitu občanů ČR. Stát se skládá pouze z Institucí Veřejných Služeb () a nemá žádné jiné prvky. Jeho posláním je vždy jen sloužit ctihodným občanům ČR, všem stejně, rovnoprávně, rovnocenně a spravedlivě, při respektování všech mravních lidských hodnot a zachování pozitivních morálních zásad.

  7. Státní občanství

    Občanství ČR je automaticky legitimní a legální pouze u dítěte, jehož oba dva rodiče mají legální občanství ČR. Ve všech ostatních případech není občanství ČR automatické, ale musí projít důsledným procesem bezpečnostního prověřování. Důsledným procesem bezpečnostního prověřování musí projít i každý žadatel o dočasný azyl. Darované a vždy vzorným zákonným chováním azylanta podmíněné občanství ČR musí projít ještě důsledným procesem osvědčování plné loajality k občanům ČR a ochoty k plné asimilaci. Ilegální přestup našich státních hranic cizinci a ilegální přistěhovalectví na naše území ČR je touto ústavou zakázáno a je vždy trestné.

  8. Vnitřní uspořádání státu ve prospěch slušných lidí

    Stát definovaný touto ústavou je vždy uspořádán a trvale provozován ve prospěch většiny všech slušných lidí, ctihodných občanů ČR, bez rozdílu pohlaví, rasy, vyznání, majetku, společenského postavení, důležitosti či jiných umělých kritérií, s respektem k jednotlivcům, jejich zájmům a právům, aniž by toleroval lhaní, podvádění, vydírání, znásilňování, kradení, loupení, vraždění a rozpoutávání války (zejména i skrze veřejné služby).

  9. Instituce veřejných služeb

    Stát Česká republika se skládá z pěti základních pilířů veřejné služby/odpovědnosti/moci, jmenovitě z těchto Institucí Veřejných Služeb (): , , , , .
    a) Veřejná Služba Zákonodárná () slouží občanům ČR morálním, spravedlivým, právním a podle platné legislativy odůvodněným vytvářením, ale i zjednodušováním, zestručňováním či rušením zákonů, včetně úprav ústavy, které pak vždy občané ČR mohou odmítnout (vetovat) ve všeobčanském referendu. musí povinně, nepřetržitě a důsledně dbát na jasnost, stručnost, jednoduchost, jednoznačnost a předvídatelnost práva. musí kromě jiných povinností zřídit (do 2 let od nabytí platnosti této ústavy) a trvale udržovat úplnou a aktuální elektronickou databázi všech zákonů včetně ústavy, vyhlášek, důvodových zpráv, prováděcích zákonů i vyhlášek a všech veřejných smluv, navzájem provázaných, psaných v jazyce HTML, aby orientace v legislativě byla i pro laika snadná a přehledná. zřídí (do 5 let od nabytí platnosti této ústavy) občanům ČR kdykoliv a odkudkoliv trvale veřejně přístupný elektronický Expertní Systém Práva (), který bude využívat tuto databázi, a bude jej povinně trvale udržovat. Záloha všech veřejných právně relevantních textů musí být i neelektronická, ale vždy spolehlivá a dobře chráněná proti zkáze. musí kromě jiných povinností trvale udržovat dozor nad všemi svým odborem kontrolním, který výsledky všech svých kontrol musí vždy zveřejnit na svých stránkách.
    b) Veřejná Služba Soudní () slouží občanům ČR morálním, spravedlivým, právním a podle platné legislativy odůvodněným rozhodováním ve sporech a soudech podle ústavy a platných zákonů. musí kromě jiných povinností trvale udržovat dozor nad všemi svým odborem kontrolním, který výsledky všech svých kontrol musí vždy zveřejnit na svých stránkách. vede povinně veřejnou elektronickou databázi historie rozsudků a konkrétních precedentů, vždy aktuálně propojenou s .
    c) Veřejná Služba Výkonná () slouží občanům ČR morálním, spravedlivým, právním a podle platné legislativy odůvodněným konáním, zejména skrze policii, armádu a další výkonné , jako jsou např. i katastry nemovitostí, záchranné služby, bezpečnostní a zpravodajské služby, instituce vědy, vzdělávání, zdravotnictví a podobně, podle ústavy a platných zákonů. Zaměstnaci občanů ČR ve mají povinnost zřídit (do 1 roku od nabytí platnosti této ústavy) a trvale udržovat Elektronický Volební Systém () (ve smyslu ), zahrnující v sobě elektronické kandidatury, pravidelné volby, občanská odvolávání kdykoliv a kohokoliv pracujícího v , referenda, občanské ankety hodnotící , občanská dotazování libovolných politiků (interpelace), občanské návštěvy libovolných politiků (audience). musí kromě jiných povinností trvale udržovat dozor nad všemi svým odborem kontrolním, který výsledky všech svých kontrol musí vždy zveřejnit na svých stránkách.
    d) Veřejná Služba Informační (), tedy veřejnoprávní média, slouží občanům ČR morálním, spravedlivým, právním a podle platné legislativy odůvodněným konáním, zejména pravdivým, nezamlčujícím a objektivním informováním občanů ČR o všem veřejném dění, které se jich dotýká, zejména v naší vlasti, ale přiměřeně i v zahraničí, a o bezpečnosti státu a všech občanů ČR. je povinna informovat občany ČR také o rozpravách a tvorbě ústavy, zákonů, vyhlášek a nařízení , o všech referendech, zejména pak dát prostor pro širokou diskusi o předmětu referenda. Informuje také o volbách zaměstnanců občanů ČR do jejich funkcí v , odvolávání zaměstnanců občanů ČR z , o vzniku a zániku , o občanských hodnoceních . Je povinna spolupracovat i s Občanskými Komisemi (OKo) volenými náhodnou volbou. Tato ústava nařizuje vytvořit důsledný mediální zákon, přísně zakazující zejména: lhaní, manipulování, zamlčování podstatných skutečností, propagaci násilí a násilných ideologií i náboženství v médiích a zejména ve veřejnoprávních médiích, která mají z ústavy povinnost informovat o všem, co se týká vlasti, bezpečnosti, funkcí i dysfunkcí státu, morálky, spravedlnosti, práva, legislativy, ochrany svobody a majetku občanů ČR. k tomu účelu je povinna zřizovat a trvale aktualizovat veřejné databázové a expertní systémy vědecké, právní, finanční, ekonomické, technické, zdravotní, bezpečnostní a podobně a ručí za jejich správnost a objektivitu. musí kromě jiných povinností trvale udržovat dozor nad všemi svým odborem kontrolním, který výsledky všech svých kontrol musí vždy zveřejnit na svých stránkách.
    e) Veřejná Služba Finanční () včetně České Národní Banky () slouží občanům ČR morálním, spravedlivým, právním a podle platné legislativy odůvodněným konáním, zejména skrze důslednou finanční službu, jejímž úkolem je dozor nad finančními toky, zejména nad spravedlivým výběrem občany ČR vyžádaných Plateb za Veřejné Služby () v obcích, podle principu retrográdní subsidiarity. (Žádné daně nebudou po skončení přechodového období legální!) Centrální banka ČR má kromě jiných povinností i povinnost emitovat peníze jen tak, aby skutečná inflace byla trvale nulová, a tím bylo dosaženo stavu, kdy má smysl ukládat peníze (nejen jako oběživo, ale i jako depozitum) na investice, ve formě pojištění na horší časy a důchod. musí kromě jiných povinností trvale udržovat dozor nad všemi svým odborem kontrolním, který výsledky všech svých kontrol musí vždy zveřejnit na svých stránkách.

  10. Postavení IVS ve společnosti

    Žádná , tedy ani stát, ani region, ani obec, ani úřad atd. nemá žádné pravomoci, ani zájmy, ani povinnosti, ani odpovědnost, ani hrdost, ani hanbu, ani ctnost, ani morálku, ani práva a podobně, neboť jsou to jen neživé, virtuální instituce, konstrukty, bez jakékoliv osobní identity. Ve všech veřejně slouží, mají odpovědnost a v konkrétních případech konkrétní rozhodovací pravomoci pouze a jen vždy ctihodnými občany ČR volení a vždy odvolatení zaměstnanci občanů ČR v , nikdo jiný.

  11. Obsazování pozic v IVS

    Tato ústava ruší proces i pojem „jmenování“ do pozic libovolných veřejných služeb () a nahrazuje ho občanskou volbou pro zaměstnance občanů ČR na pozicích veřejných služeb (), které umožňují o čemkoliv konkrétním rozhodovat, nebo veřejným výběrovým řízením pro zaměstnance občanů ČR na pozicích veřejných služeb (), které neumožňují konkrétně rozhodovat, umožňují pouze vykonávat učiněná rozhodnutí. Vždy musí všichni konat a rozhodovat pouze a jedině podle této ústavy a zákonů s ní v souladu. Zaměstnanci občanů ČR v obou skupinách, volení i vybraní ve výběrových řízeních, jsou vždy odvolatelní ze svých funkcí svými zaměstnavateli, občany ČR.

  12. Transparentní hospodaření IVS

    Tato ústava nařizuje trvalý systém veřejného detailního transparentního elektronického všeobčanského dozoru nad hospodařením a činností všech veřejných služeb (), všech politických stran, spolků a kandidátů do . Církve, politické strany, hnutí, spolky a kandidáti nikdy nesmí být financováni z veřejných rozpočtů, ale pouze dohledatelně a omezeně přímo občany ČR, nikým jiným.

  13. Výkonná Rada Státu

    Tato ústava ruší instituci, nástroj i pojem „vláda“ a nahrazuje jej nástrojem a pojmem pro veřejnou službu/odpovědnost/moc Výkonná Rada Státu (), s podobným posláním, jako měla dříve „vláda“, avšak „nevládne“, pouze „slouží“ ctihodným občanům ČR.

  14. Právo secese

    Tato občanská ústava důsledně zakazuje veškeré veřejné dluhy a schodkové rozpočty, inflaci jinou než nula, veškeré dosud ničím neomezené a stále rostoucí daně, poplatky, mýta, dotace, kvotace, cla a jiné nemístné zasahování státu do svobodného života a trhu, pokud se nejedná o ryze odvetná opatření vůči cizině. Právo občanů ČR svobodně se rozhodnout, zda něco chtějí a zaplatí za to, nebo nechtějí (včetně ) a nezaplatí za to na svobodném trhu, je také naplňováno právem odejití (secese) od občany ČR nechtěných plateb za nechtěné služby státu (). Tato ústava tedy přímo legalizuje právo občanů i firem neplatit samozvaným institucím veřejných služeb, různým „neziskovým organizacím“, o které nestojí, kromě vyjmenovaných pěti základních veřejných služeb : , , , , .

  15. Princip retrográdní subsidiarity

    Na území ČR se primárně a důsledně uplatňuje princip retrográdní subsidiarity (zpětné podřízenosti), tzn. služba/odpovědnost/moc se přednostně deleguje odspodu (z obcí) nahoru (směrem k centrálnímu státu). Jen obce smí vybírat od občanů a firem ve svém katastrálním území Platby za Veřejné Služby () do 15% z čistých příjmů občanů a do 15% z čistých zisků (i cizích) firem. Daně jsou po ukončení přechodového období (nejpozději do 15 let od nabytí platnosti této ústavy) vždy nelegální a jejich uplatňování je trestné.

  16. Neoddělitelnost moci a osobní odpovědnosti

    Stát nesmí své občany obtěžovat!  Stát je pouze a jen systémem veřejných služeb občanům ČR (), nikdy nesmí žádnému občanu umožňovat moc nad ostatními občany ČR bez jeho osobní odpovědnosti, a naopak vyžadovat něčí osobní odpovědnost, aniž by mohl dotyčný občan disponovat patřičnou mocí. Základním posláním státu je služba všem občanům ČR, rovně a spravedlivě. Z toho vyplývá odpovědnost zaměstnanců občanů ČR vůči svým zaměstnavatelům, občanům ČR. Teprve na této přijaté odpovědnosti je založena ústavou a zákony dočasně svěřená moc rozhodovat, vždy však pouze podle této ústavy a platných zákonů, a vždy je moc svěřena pouze voleným a vždy odvolatelným zaměstnancům občanů ČR, osobně trestně-právně odpovědným za svá rozhodnutí a konání.

  17. Kolektivní vina a kolektivní odpovědnost

    Uplatňování principu kolektivní viny je touto ústavou navždy zakázáno. z toho vyplývá i nemožnost uplatňování kolektivní odpovědnosti, pokud kolektivy nejsou úplné a současně jednomyslné. Kolektivy tedy nesmí rozhodovat o konkrétních věcech, mohou pouze schvalovat nebo odmítat předložené návrhy, jako je ústava, zákony, vyhlášky, veřejné smlouvy a podobně, díla osobně odpovědných jednotlivců, nebo úplných a současně jednomyslných skupin občanů ČR. Podle ústavy a zákonů ČR pak v konkrétních případech rozhodují osobně odpovědní, vždy jen občany ČR volení/odvolatelní zaměstnanci občanů ČR v .

  18. Čtyřstupňový systém vězeňství

    Ctihodní občané ČR, bez významné recidivy, mají právo v případě svých přestupků proti zákonu na případné stupňovitě progresivní sankce, uplatňované vždy jen skrze , počínaje domluvami, napomenutími, zápisy o přestupcích a podobně. Trestné činy podléhají stejnému režimu, je-li to možné a praktické až po soudně nařízenou izolaci, sterilizaci, vyhoštění kriminálních cizinců a čtyřstupňový systém vězeňství s absolutním vyloučením trestu smrti, ale s instrumentem dobrovolného, seberozhodného vyhladovění, v nejtěžším vězení pak až do stavu neslučitelného se životem. Povinnost vězňů pravidelně pracovat ve výkonu trestu je touto ústavou důsledně nařízena a výdělek z práce vězně je vždy přednostně použit pro ztráty a újmy jeho obětí, pak teprve pro úhradu nákladů na vlastní věznění. Malá část výdělku může (ale nemusí) jít v případě vzorného chování vězně v mírnějších nápravných skupinách na jeho osobní konto, aby byla snazší jeho probace a socializace po propuštění z vězení.

  19. Trestné činy bez oběti

    Ctihodní občané ČR nemohou být preventivně trestáni za (pře)činy či přestupky zákona bez oběti. Tato prevence musí být řešena nanejvýše a pouze např. domluvami, povinnými preventivními školeními při opakovaných přestupcích, překážkami přestupkové činnosti, nebo např. jen soudy povoleným sledováním, zábranami, elektronickými výstražnými systémy. Trestné činy bez oběti mohou být minimalizovány až eliminovány po soudem nařízené izolaci těch, kteří připravují obvzláště zavrženíhodné zločiny, jako jsou krádeže, loupeže, vraždy, únosy, znásilnění, genocida, veřejná ohrožení bezpečnosti občanů ČR, pokusy o násilné uchopení moci a podobně. Taková opatření proti nedokonaným zločinům nejsou považována za tresty, ale za důslednou ochranu ctihodných občanů ČR. Instrument vyhoštění cizinců kdykoliv je vždy zcela legitimní a legální. Cizinci mají na území ČR jen přiměřená práva, pokud se chovají vzorně a dodržují naši ústavu a zákony s ní v souladu. Jinak práva občanů ČR nemají.

  20. Náboženství a ideologie

    Stát ČR je ryze nenáboženský (sekulární), bez rozhodujícího vlivu jakýchkoliv církví, spolků, náboženství a ideologií. Jakékoliv násilí ve prospěch a ve jménu náboženství nebo ideologií stát důsledně zakazuje a trestá. Občané mají právo se takovému násilí vždy postavit i se zbraní v ruce a použít ji přiměřeně. Svoboda vyznání však tímto ustanovením není nijak narušena. Pod záminkou kulturních, náboženských nebo ideologických důvodů nelze nikdy porušovat tuto ústavu ani žádné zákony s ní v souladu. Financování veškerých církví a politických stran ze státních peněz je touto ústavou zakázáno.

  21. Elektronický volební systém

    Elektronický volební systém () daný touto ústavou umožňuje komukoliv z ctihodných občanů ČR kandidovat do , volit a odvolávat kandidáty do . Dále umožňuje vyvolání referenda na jakékoliv téma (úpravy legislativy včetně ústavy, vnitrostátní i mezinárodní záležitosti, zejména otázky obrany vlasti, vztahu k církvím apod.) podle daných pravidel, zaručujících dostatečně dlouhou a intenzivní osvětu občanů ČR o předmětu referenda v oficiálních sdělovacích prostředcích.

  22. Obrana systému hodnot

    Hierarchický systém hodnot nijak neomezuje občany v obraně vlasti i státu, jejich vlastní svobody a jejich společného i soukromého majetku. Stejně tak je neomezuje v důsledné eliminaci lidí-parazitů a podrazáků, proti kterým primárně a povinně zasahuje stát, ale i každý občan sám se jim smí osobně postavit na odpor i se zbraní v ruce, a může ji použít bez trestních následků, byla-li použita přiměřeně. Instrumenty promlčení, vydržení majetku, jakož i jiné instrumenty zlehčování jinak nelegitimních činů, vzniklých z prodlení či z nepozornosti občanů ČR, v podstatě trestající nevinné lidi, jsou zcela vyloučeny a zakázány! Nelze např. uplatňovat retroaktivní penále. Retroaktivita práva je vždy zakázána. Presumpce neviny je vždy zaručena. Kolektivní vina, tedy i kolektivní odpovědnost není možná.

  23. Občanská domobrana

    Tato ústava legalizuje zřizování komunální občanské domobrany, občany obce volené a odvolatelné, fungující podle patřičného ústavního zákona a odpovědné jen občanům obce (neřízené z žádných center), s právem přednostní (dokonce i ozbrojené) návštěvy, setkání (audience) u kteréhokoliv ze zaměstnanců občanů ČR, zejména i ve všech centrálních veřejných službách ().

Ústava suverénních občanů České republiky
Plná verze - ve stadiu vývoje

Obsah
Předmluva (preambule)

 

Předmluva (preambule)

My, zcela svéprávní, osobně zodpovědní, suverénní, rovnoprávní, ctihodní občané Středoevropské federativní republiky () (dříve České republiky), vědomi si dobrých i zlých dob našich dějin, vycházejíce z dobrých tradic, z principů mravnosti určovaných vlastním svědomím, z principů lidské vzájemnosti a sounáležitosti, navzájem si všichni zcela rovni před sebou i před naší ústavou a zákony, jediní a nezpochybnitelní vlastníci naší české, moravské a slezské vlasti, našeho společného federativního státu i veškeré moci na jeho území, sobě navzájem i navenek, většinovým principem volebním, dobrovolně a v dobré víře v mírové a nenásilné vzájemné soužití uvnitř našich národů i s ostatními národy a státy světa, za účelem vytvoření a udržování svobodného, spravedlivého a obranyschopného společenského systému trvaleji snesitelného soužití občanů, kde nad lidem je pouze zákon,

ustanovujeme tuto ústavu, jakožto nejvyšší společenskou smlouvu mezi námi všemi občany Středoevropské federativní republiky () a pro nás všechny stejnou měrou závazný nejvyšší zákon, zcela bez mocenského vlivu jakýchkoliv ideologií či náboženství. V rámci platnosti této ústavy

ustanovujeme tento stát jako instituci pro ochranu našich svobodných životů, štěstí a našeho soukromého i společného majetku. Všichni občané mají právo svobodně, pokojně a nenásilně naplňovat svoje štěstí, podle této ústavy a zákonů tohoto státu, ale i podle svých vlastních měřítek, přiměřeně podle všeobecně akceptované morálky, tradice a dobré výchovy v naší vlasti běžné, bez násilím vnucovaného zbytečného dobra, natož zla, jinými lidmi, veřejnými službami, cizími státy, ideologiemi či náboženstvími.

 

Hlava první:   Definice, všeobecné pojmy a principy

Tato ústava je

  • nejvyšší společenskou smlouvou, která upravuje pravidla pro trvale snesitelné vzájemné soužití a mírovou tvůrčí spolupráci občanů České republiky (ČR),
  • nejvyšším zákonem, závazně platným pro každého člověka nacházejícího se na území ČR a přiměřeně i mimo naší republiku,
  • základním dokumentem definujícím vlast a stát.

Definice pojmů a zkratky

  • «Občan ČR» je osoba, která se narodila z rodičů, jež jsou oba občany ČR, a stává se jím dnem narození bez ohledu na místo narození. Dítě, jehož jeden z rodičů nemá české občanství, není občanem ČR. Občanem ČR se může stát také plnoletá osoba, která si o toto občanství sama požádá podle zákona o asimilaci. Taková osoba může být občanství zbavena, pokud vážně poruší pravidla stanovená asimilačním zákonem. Osoba, která nemá občanství ČR, může být z ČR vyhoštěna. Občanství nezáleží na pohlaví osoby. Všichni občané ČR mají stejný podíl na veřejném majetku ČR. Občanství ČR zaniká úmrtím osoby, odnětím občanství podle asimilačního zákona nebo tím, že se osoba zřekne občanství na vlastní žádost.
  • «Ctihodný občan ČR» je každý občan ČR, který dosud nespáchal žádný závažný trestný čin a není ve výkonu trestu z pravomocného odsouzení. Ctihodný je také občan ČR, který si svůj pravomocně stanovený trest již odpykal, ztráty a újmy obětí jeho trestného činu byly přiměřeně kompenzovány a jeho trestní rejstřík je čistý. Ctihodný občan ČR má volební právo, může kandidovat do veřejných funkcí, může spolurozhodovat o veřejných záležitostech a může mít i další konkrétní práva vyjmenovaná v příslušných zákonech. Občan ČR bez označení «ctihodný» tyto výsady nemá.
  • «Rodina» je svazek ženy, muže a jejich dětí, případně dětí adoptovaných. Žena a muž vnímají svět odlišným způsobem. Ženský a mužský princip jsou základní polarity bytí, jsou bytostně zakotveny v přírodě a jsou nenahraditelné. Úřední potvrzení o uzavření manželství není podmínkou k tomu, aby žena a muž založili rodinu a vychovávali děti. Dvě osoby stejného pohlaví netvoří rodinu, i když vychovávají děti.
  • «Rod» je skupina lidí, kteří jsou přímo nebo nepřímo příbuzní v rámci rodinných vazeb. Za přímé příbuzné se považují vlastní či adoptované děti a jejich potomci, rodiče, prarodiče a sourozenci. Mezi nepřímé příbuzenstvo patří sourozenci rodičů a jejich rodiny, partneři vlastních či adoptovaných dětí, sourozenci prarodičů a jejich rodiny, příbuzní vlastního partnera či partnerky.
  • «Národ» je společenství mnoha rodů, které spojuje společný jazyk, vztah k území, na kterém žijí a které považují za svoji vlast, společné zvyky a tradice. Národ opírá svoji indentitu o svoje dějiny a má v úctě dědictví svých předků.
  • «Obec» je společenství lidí, «občanů», které spojuje společný zájem vytvořit pro sebe a pro své blízké snesitelné a trvale udržitelné životní podmínky na určitém ohraničeném území. Z hlediska správního patří obec mezi instituce veřejných služeb ().  více »
  • «Instituce Veřejných Služeb» () jsou veřejné instituce provozované z veřejných finančních prostředků (). Působí na celostátní i na obecní úrovni.  více »
  • «Služebník Lidu» () je každý pracovník v . Služebník lidu je zaměstnancem občanů ČR. Toto čestné označení mu náleží jen po dobu výkonu jeho funkce.  více »
  • «Platby za Veřejné Služby» () jsou platby občanů a soukromých podnikatelů za služby, které jim stát poskytuje výhradně s jejich souhlasem, tedy které jsou občany chtěné.  více »
  • «Veřejné Finanční prostředky» () vznikají výběrem od občanů a od soukromých podnikatelů na úrovni obcí. Rozhodující část spravují obce a samostatně s nimi transparentním způsobem hospodaří, pouze část z nich odvádí na celostátní úroveň .  více »
  • «Průměrný Plat Podnikatelů a jejich zaměstnanců v uplynulém kalendářním roce» () představuje vypočítanou finanční částku, která se každoročně aktualizuje.
  • Platy zaměstnanců v  se stanovují na základě . Každoročně se automaticky aktualizují. Plat každého jednotlivého zaměstnance v se vypočítá vynásobením příslušným koeficientem, který náleží dané pracovní funkci v .
  • K určení výše platových koeficientů pro jednotlivé funkce v  slouží systém občanských hodnocení InVeS (). Pomocí občané na obecní i na celostátní úrovni průběžně rozhodují o nutnosti existence, rozsahu činnosti a organizační struktuře každé a také o výši platových koeficientů pro jednotlivé pracovní funkce. Koeficienty mohou být zvyšovány nebo snižovány, podle místních podmínek a náročnosti práce. Maximální hodnota koeficientu je .
    (Celý systém odměňování v  se postupně stabilizuje a nadále bude interaktivní.)
  • «Finanční Podpora Kandidátů» () je finanční podpora pro kandidáty do . Kandidát může získat pouze veřejným dobrovolným darem v maximální výši od jednotlivých občanů ČR a nijak jinak. nesmí být použita k jiným účelům než pro vlastní propagaci kandidáta do . se stává soukromým majetkem kandidáta do , nelze ji považovat za veřejné finanční prostředky ().
  • «Veřejný Da () je dar libovolné osoby na konkrétní projekt celospolečenské povahy. Může mít formu veřejné finanční sbírky, věcného daru nebo vykonané pracovní činnosti. Veřejný dar může nebo nemusí být provázen darovací smlouvou.
    (Veřejný dar je důležitým nástrojem k tomu, aby se mezi lid navrátila veřejná dobročinnost.)
  • «veřejná služba Zákonodárná» () je součástí celostátních . Jejím posláním je vytvářet a spravovat obecná pravidla, tj. legislativu, pro soužití všech lidí ve společnosti na základě osvědčených zkušeností, spravedlnosti a práva. (Nahrazuje dřívější „moc zákonodárnou“.)
  • «veřejná služba Soudní» () je součástí celostátních . Jejím posláním je soudit nejen podle litery, ale zejména podle záměru a smyslu legislativy. (Nahrazuje dřívější „moc soudní“.)
  • «veřejná služba Výkonná» () je součástí celostátních . Do patří armáda, policie, vězeňská služba, výkonná rada státu () a prezident republiky. Posláním je aktivně konat v situacích ohrožení života, zdraví a majetku občanů ČR, uvádět do života pravidla vytvořená veřejnou službou zákonodárnou () a vytvářet podmínky pro činnost všech . (Nahrazuje dřívější „moc výkonnou“.)
  • «Výkonná Rada Státu» () je součástí . Posláním je vytvářet podmínky pro trvale udržitelný ekonomický rozvoj společnosti a harmonické soužití všech občanů ČR nejen z hlediska materiálního blahobytu, ale zejména také se zřetelem k duchovnímu rozvoji každého jedince směrem k vědomému a hospodárnému užívání všech vesmírných energií a přírodních zdrojů ve prospěch sebe sama i ostatních bytostí přírody. vytváří podmínky a podporuje veškerou tvořivost občanů ČR, která výrazně napomáhá uvedenému duchovnímu rozvoji. prostřednictvím koordinuje činnost všech oblastí života společnosti. je rovnocenným partnerem prezidenta republiky, je mu podřízena, avšak může po dohodě s ním korigovat jeho rozhodnutí. (Nahrazuje dřívější pojem „vláda“. Ctihodným občanům ČR nesmí nikdo vládnout, může jim pouze sloužit.)
  • «Prezident republiky» je součástí . Jeho posláním je sjednocovat celou občanskou společnost, udržovat harmonické vztahy v celém systému a navrhovat řešení při vzniklých konfliktech, případně jim předcházet. Prezident republiky působí samostatně, není závislý na výkonné radě státu (), a je vrchním velitelem Armády ČR a Policie ČR. Prezident republiky je volen přímým hlasováním a je oficiálním představitelem všech ctihodných občanů ČR vůči zahraničí.
  • «Princip zpětné obrácené podřízenosti» znamená, že služba-odpovědnost-moc, jež jsou všechny tři navzájem neoddělitelně spojeny, se nevynucují směrem shora dolů, ale vždy se delegují odspodu nahoru, tedy od občana směrem k obecní samosprávě a ostatním na úrovni obce, dále pak z obcí nahoru směrem k centrální úrovni . Nejvyšší míru ochoty ke službě ostatním občanům ČR spojenou s největší osobní odpovědností a příslušnou mocí má tak prezident republiky.
  • «Katastrální úřady» jsou součástí veřejné služby výkonné (). Jejich posláním je evidence nemovitého majetku a ochrana veřejného i soukromého vlastnického práva k tomuto nemovitému majetku před zločineckými aktivitami.
  • «Veřejné Lhaní» () je jakékoliv lhaní na veřejnosti. Veřejné lhaní () je touto ústavou zakázáno. Pokud je použito za účelem získat nebo upevnit politickou moc svoji vlastní či jiné osoby, je trestným činem.
  • «veřejná služba Informační» () je součástí celostátních . Do oblasti patří veřejnoprávní sdělovací prostředky () a Bezpečnostní a informační služby (). Všechny složky povinně podávají občanům ČR nezkreslené a úplné informace zejména z oblastí, které se týkají ohrožení jejich života, zdraví a majetku. Jakákoliv ideologická, církevní a jiná propaganda, veřejné lhaní (), zamlčování důležitých informací a manipulace s veřejným míněním jsou považovány za trestný čin.
  • «Veřejnoprávní Sdělovací Prostředky» () jsou technické prostředky, sloužící občanům ČR, které umožňují přenos informací ve formě zvuku, obrazu nebo obojího současně. Provoz se řídí zákonem o veřejnoprávních sdělovacích prostředcích. Zneužití k záměrnému přenosu informací pomocí překročení prahu schopnosti vědomého lidského vnímání je považováno za trestný čin.
  • Posláním a cílem je přinášet ověřené a pravdivé aktuální zpravodajství ze všech oblastí společenského života a nabízet hodnotné kulturní zážitky, aby se mohla udržovat a dlouhodobě rozvíjet kulturní úroveň českého, moravského a slezského národa, včetně povědomí o jeho skutečných dějinách a tradicích.
  • Obsah a rozsah informací a výběr kulturních pořadů nabízených prostřednictvím nepodléhá mechanismu nabídky a poptávky, ale je řízen přímo volenými Služebníky lidu ve výkonných orgánech .
    (Obsah a rozsah zpravodajství ve nikdy nesmí podléhat tržnímu mechanismu nabídky a poptávky, neboť ten způsobuje nežádoucí ovlivnění při výběru a zpracování informací. Rovněž při výběru kulturních pořadů je tržní mechanismus nežádoucí, neboť podle statistických zákonitostí jsou vždy nejvíce žádány pořady průměrné a podprůměrné kulturní úrovně. Přijetím takové poptávky potom soustavně a nezadržitelně klesá kulturní úroveň národa.)
  • dávají povinně prostor pro sebeprezentaci kandidátů do , všem podle jednotného sazebníku. Pro úhradu finančních nákladů na sebeprezentaci kandidátů do může být použita pouze a výhradně finanční podpora kandidátů (), žádné jiné finanční prostředky, ani svoje vlastní, nesmí být k tomuto účelu použity. Soukromá média jsou ve věci prezentace kandidátů do  povinna řídit se podle stejných pravidel.
  • jsou financovány z veřejných finančních prostředků () a jsou považovány za veřejný majetek občanů ČR, proto nesmí být nikdy převedeny do soukromého vlastnictví.
  • «Bezpečnostní a Informační Služby» () jsou veřejné služby, jejichž posláním je odhalovat připravované, konané i spáchané zločiny a sledovat ostatní výzvědné služby působící na území ČR i mimo toto území. Jsou samostatnou součástí veřejné služby informační (). Nespadají pod velení policie ani armády ani domobrany. Pracují v utajení. Jejich činnost upravuje zákon o bezpečnostních a informačních službách. Fungují jako dvě nebo více samostatných na sobě nezávislých organizací (např. BIS1, BIS2 atd., lépe když budou mít svoje vlastní jména), kdy důležitou součástí agendy každé z nich je jejich vzájemná kontrola. Bezpečnostních a informačních služeb () smí využívat pouze soudci, veřejní žalobci (dříve státní zástupci), členové výkonné rady státu () a prezident republiky. Kterákoliv z organizací je povinna prostřednictvím svých oficiálních mluvčích informovat občany ČR o hrozícím nebezpečí v případě ohrožení jejich života, zdraví, svobody či majetku.
  • «veřejná služba Finanční» () je součástí celostátních . spravuje veřejné finanční prostředky () na celostátní úrovni. Tyto veřejné finanční prostředky () dostává přiděleny od obecních samospráv. Úkolem je vytvářet trvale udržitelné ekonomické prostředí v České republice na základě bezúročného ekonomického systému, chránit prostřednictvím České národní banky () toto vnitřní ekonomické prostředí před destruktivními zahraničními vlivy a zabezpečovat občanům veškeré bankovní a pojišťovací služby. kontroluje výběr plateb za veřejné služby (), který probíhá v obcích. (Pojištění odpovědnosti za způsobenou škodu je možné uzavírat pouze na úrovni jednotlivce, nelze pojišťovat skupiny občanů. Předpokládá se, že bankovní a pojišťovací služby postupně převezme na sebe stát jako nezbytnou službu pro občany, neboť soukromé banky v rukou nadnárodního kapitálu jako nástroj pro ovládání a zotročování občanů a pro legalizaci lichvy budou postaveny mimo zákon.)
  • «Česká Národní Banka» () je výhradním majetkem občanů ČR. Je součástí veřejné služby finanční (). Jejím posláním je chránit vnitřní ekonomické prostředí státu před destruktivními zahraničními vlivy.
  • «Veřejná Smlouva» () je jakákoliv smlouva s kýmkoliv. Každá musí být již při uzavírání vždy vypověditelná za zcela jasných podmínek. , která neobsahuje jasné výpovědní podmínky, je vždy neplatná. Každá musí být před podepsáním zveřejněna po dobu nejméně 1 měsíce, u mezinárodních po dobu nejméně 6 měsíců. Proti záměru uzavřít může být prostřednictvím občanské petice () vyvoláno na příslušné úrovni referendum (). , která již byla uzavřena, může být na základě vypovězena, vždy podle výpovědních podmínek.
  • Armáda ČR () a Policie ČR () jsou součástí veřejné služby výkonné (), pracují ve vzájemné součinnosti a jejich společným vrchním velitelem je prezident republiky. slouží k obraně vlasti a ctihodných občanů ČR proti vnějšímu nepříteli. slouží k obraně ctihodných občanů ČR proti vnitřnímu i vnějšímu nepříteli. i pomáhají občanům ČR při živelných pohromách.
  • «Aktivní Vojenské Zálohy» () jsou vojáci v záloze, kteří prošli vojenským výcvikem a věnují se civilnímu zaměstnání. Jsou ozbrojeni podle zákona o aktivních vojenských zálohách. Spadají pod ústřední velení ozbrojených složek státu. Příslušník nemůže být členem komunální domobrany ().
  • «Komunální Domobrana» () je občany obce nebo příslušné části obce volená, odvolatelná, neplacená, dobrovolná, čestná komunální stráž, ozbrojená, která má za úkol chránit svobodu občanů, jejich majetek a také chránit přírodu proti nelegálním zásahům nepovolaných lidí. (Tuto službu dnes vykonává «Stráž přírody».) nespadá pod žádné centrální velení, spolupracuje s obecní samosprávou. Zodpovídá se pouze občanům obce, kteří ji zvolili. Kromě skutečné obrany občanů obce před fyzickým napadením plní funkci zpětné vazby ve vztahu suverénních občanů obce vůči institucím státu (). Je to silová složka na úrovni obce, která vyjadřuje a zdůrazňuje suverenitu občanů obce. Členové mají postavení veřejného činitele a vztahuje se na ně zvýšená právní ochrana.
  • «Občanská Interpelace» () je libovolný písemný veřejný dotaz občana ČR na kohokoliv zaměstnaného v . Občanská interpelace probíhá prostřednictvím veřejného internetového portálu, který je povinnou součástí každého pracoviště . Zaměstnanci zpracovávají dotazy () zásadně vždy v pořadí, ve kterém byly vzneseny. Dotaz směřovaný do celostátní úrovně může občan použít pouze dvakrát ročně.
  • «Občanská Audience» () je osobní setkání občana ČR s kýmkoliv zaměstnaným v . V případě na celostátní úrovni zprostředkovává občanům audienci jejich komunální domobrana ().
  • «Občanská Petice» () je nástrojem k vyvolání občanské rozpravy () na jakékoliv téma, zejména při návrhu na odvolání některého služebníka lidu () nebo za účelem vysvětlení určitého konkrétního rozhodnutí na úrovni obecní či celostátní , které je očekáváno nebo které již bylo učiněno. Takto vyvolaná může nebo nemusí být podnětem k uspořádání občanského referenda (). Aby byla petice účinná a byla vyvolána, je nutno dosáhnout určitého počtu petičních hlasů, který je přesně definován petičním zákonem. probíhá prostřednictvím elektronického volebního systému (). Osoba, která petici vyvolala, se stává odpovědným garantem , je pod právní ochranou jako veřejný činitel, kontroluje volbu-losování občanské komise () a stává se jejím předsedou. Zvolená následně zorganizuje na téma petice.
    (Každé občanské referendum začíná občanskou peticí (), tato vyvolá občanskou rozpravu () na dané téma, potom teprve následuje samotné .)
  • «Občanská Rozprava» () je diskuse, rokování, deliberace na konkrétní politické téma ve veřejnoprávních sdělovacích prostředcích (), která probíhá po dobu dní v různých vysílacích časech. je vždy vyvolána občanskou peticí (). Před každým referendem je povinná. K zajištění objektivity informací je vždy organizována a řízena občanskou komisí () vytvořenou jednorázově k tomuto účelu.
  • «Občanské Hodnocení InVeS» () je specifickým typem občanské rozpravy (). je nástrojem v rukou ctihodných občanů, který jim umožňuje průběžně se vyjadřovat k potřebnosti existence konkrétní nebo její části, případně k rozsahu její činnosti. se nezabývá kvalitou práce jednotlivých pracovníků (), ale vždy pouze organizační strukturou dané . Podle náročnosti práce v místních podmínkách může navrhovat zvýšení či snížení platových koeficientů pro jednotlivé funkce v dané .
  • může být vyvoláno pomocí občanské petice () nebo vzniká automaticky pomocí elektronického volebního systému (). obsahuje veřejný seznam všech pracovních míst v , které jsou obsazovány výběrem z volebního seznamu. Každý volič může průběžně navrhovat snížení nebo zvýšení platového koeficientu pro konkrétní funkci. Když se objeví u konkrétní funkce požadavek na změnu od určitého počtu voličů po dobu nejméně dní, vzniká podnět pro vyvolání na toto téma.
    ( vzniká v situaci, často doprovázené sociálním napětím, kdy stávající struktura či rozsah dané přestane vyhovovat potřebám občanů a občané vyjádří vůli situaci nějak řešit.)
  • vyvolá vznik občanské komise (), tato zorganizuje občanskou rozpravu a na jejím základě podá návrh na změnu organizace činnosti nebo odměňování v dané , případně na její zrušení či na ustavení nové s odlišným uspořádáním nebo s odlišnou působností. Tento návrh potom podléhá následnému schválení ctihodnými občany (ratifikaci) pomocí na příslušné úrovni, které vždy na občanské hodnocení () navazuje. Za realizaci změn odpovídá vedoucí pracovník dané pod kontrolou .
  • «Občanská Komise» () je náhodně (losováním) vybraná skupina ctihodných občanů pracujících v soukromém sektoru, která je zvolena na krátkou nezbytně potřebnou dobu, vždy řeší konkrétní jednorázový úkol a po jeho splnění je automaticky rozpuštěna. Souběžně může pracovat více občanských komisí () na různých úkolech. pracuje v počtu nejméně a nejvíce ctihodných občanů. Vylosovaný občan přijímá členství v dobrovolně, nemůže být k tomu nucen. Každý člen je považován za veřejného činitele a náleží mu odpovídající právní a fyzická ochrana. Kterýkoliv zaměstnanec je povinen být plně nápomocen kterémukoliv členu při plnění jeho veřejného úkolu. Práci v  smí ctihodný občan ČR provádět jen jednou za let. je vždy vytvořena některým z následujících tří podnětů:
    a) na základě občanské petice (),
    b) automaticky v procesu občanského hodnocení InVeS (),
    c) povinně před každým referendem ().
  • Úkolem je zorganizovat občanskou rozpravu () na dané téma a kontrolovat její průběh. Před jakýmkoliv občanským referendem () je vždy povinná. odpovídá za objektivitu, úplnost a přesnost informací podávaných veřejnoprávními sdělovacími prostředky () v průběhu . Má právo vyváženého výběru diskutujících. Má také právo v případě potřeby do občanské rozpravy () zasáhnout s cílem zachovat objektivitu . V období občanské rozpravy má právo kdykoliv vystoupit ve veřejnoprávních sdělovacích prostředcích v hlavním vysílacím čase.
    (Jedním z případů je též veřejné projednávání různých zločineckých kauz, tedy náhrada nynějších bezzubých parlamentních vyšetřovacích komisí.)
  • «Občanské Referendum» () je lidové hlasování na úrovni obce nebo státu, které probíhá jednorázově v určeném termínu k určitému konkrétnímu tématu. probíhá pomocí elektronického volebního systému (). Občanského referenda () se mohou zúčastnit pouze ctihodní občané ČR. může být vyvoláno ze strany ctihodných občanů prostřednictvím petice či přímo občanskou komisí (), anebo ze strany rozhodnutím výkonné rady státu () nebo prezidenta republiky. Před každým referendem se povinně koná po dobu dní občanská rozprava () pod dohledem občanské komise () vytvořené k tomuto účelu. Výsledek občanského referenda () je závazný pro všechny občany ČR a pro všechny bez dalších podmínek.
  • «Volební právo» je základním právem každého ctihodného občana ČR a je s ním nerozlučně spojeno. Ctihodný občan může uplatnit svoje volební právo pomocí elektronického volebního systému () při průběžných volbách do a při občanském referendu ().
    (Stát poskytne každému ctihodnému občanu při dovršení jeho věku plnoletosti elektronický podpis, aby mohl uplatňovat svoje volební právo.)
  • «elektronický Volební Systém» () je volební systém realizovaný pomocí elektronických zařízení tak, aby se omezila nebo nejlépe úplně vyloučila možnost zásahu člověka do procesu sčítání hlasů a zpracování volebních výsledků. (Teprve tehdy se stanou volební výsledky důvěryhodné, volby získají svoji vážnost a stanou se zpětnou vazbou ve vztahu státu () vůči občanům.) je z bezpečnostních důvodů aplikován souběžně na několika serverech současně při jejich vzájemné automatické kontrole. umožňuje provádět průběžné volby do a občanská hodnocení (), které probíhají nepřetržitě, dále občanské petice () a občanská referenda () všeho druhu a na všech úrovních.
  • «Průběžné volby do » jsou průběžným lidovým hlasováním při výběru kandidátů do  na celostátní i na obecní úrovni. Na tomto hlasování se mohou podílet pouze ctihodní občané ČR. Průběžné volby do probíhají nepřetržitě bez ohraničení volebních období, pomocí elektronického volebního systému (). Ctihodný občan může podle daných pravidel volit navržené kandidáty, navrhovat svoje vlastní kandidáty nebo sám kandidovat na konkrétní funkce v .
  • «Odvolávání služebníků lidu» () zvolených pomocí elektronického volebního systému () probíhá podle pravidla, že odebrat svůj hlas zvolenému může pouze volič, který mu ho dříve udělil. Volič může svůj volební hlas přemístit k jinému kandidátovi nebo ho nechat prozatím nevyužitý. To může učinit kdykoliv. Koncepce průběžného volebního systému způsobuje automatickou výměnu služebníků lidu () při významném poklesu jejich volebních preferencí. Služebníka lidu (), který nebyl zvolen, ale zastává veřejnou funkci na základě výběrového řízení, je možno odvolat pomocí referenda (). Pomocí lze odvolat i služebníka lidu () zvoleného ve volbách, pokud celkový počet účastníků takového převýší počet hlasů, jež dotyčný získal ve volbách. Mírnější formou osobního vyjádření nesouhlasu s činností některého je odmítnutí finančně ho podporovat ().
    (Pro odvolání zaměstnance v , který má podporu významné menšiny, je nutno se sjednotit na jiném kandidátovi a menšinu tak přehlasovat.)
  • «Právo odmítnutí» () je právo každého občana ČR odmítnout poskytování svého finančního příspěvku za práci kterémukoliv svému zaměstnanci ve veřejných službách (). O tuto drobnou finanční částku se sníží plat dotyčného zaměstnance v . Odejmutá finanční částka se převádí do určeného veřejného fondu, nevrací se občanovi, který použil právo . Nedílnou součástí je veřejné zdůvodnění takového rozhodnutí. (To je důležité pro ostatní spoluobčany, aby se dozvěděli o případných nečestných úmyslech či vykonaných zločinech dotyčného pracovníka .) Informace o veškerých odmítnutích včetně zdůvodnění jsou veřejně dostupné.

Všeobecné principy a východiska

  • V České republice platí pouze jedna ústava, která je schválena občany České republiky v celostátním referendu.
  • Česká republika je stát suverénních občanů. Ctihodný občan ČR jako jednotlivec je základním politickým subjektem ve společnosti. Politické strany, politická hnutí a další politické organizace nejsou součástí , jsou považovány za zájmové občanské spolky a platí pro ně stejná pravidla jako pro jakékoliv jiné spolky. Nesmí být financovány ani podporovány z veřejných finančních prostředků () a nemají žádné právo rozhodovat v jakékoliv oblasti života společnosti.
  • Česká republika je stát přímé i zastupitelské demokracie, kde si jeho občané trvale ponechávají rozhodující moc a kontrolu nad jeho správou. Tato moc náleží zcela a pouze občanům ČR, nikomu jinému, natrvalo a bezpodmínečně.
  • Ctihodní občané ČR sami pro sebe navrhují, schvalují nebo ruší zákony a vyhlášky s cílem vymezit životní a pracovní prostor pro každého jednotlivce a vytvořit podmínky pro vzájemné harmonické soužití celé společnosti. Přitom vycházejí z tradiční morálky a respektují přirozený cit pro spravedlnost. Pro každého občana ČR je ctí takto vytvořený právní systém respektovat a dodržovat.
  • Tato ústava je základním dokumentem lidí, kteří si přejí státní zřízení jako soubor institucí veřejných služeb (), jež si udržují na vlastní náklady z výsledků své užitečné práce a svého úsilí, zejména proto, aby stát chránil jejich svobodu a majetek a aby je chránil před nespravedlností, zvůlí a násilím.
  • Občané ČR spravují svoji zemi prostřednictvím institucí veřejných služeb (). Pracovníci jsou zaměstnanci občanů ČR. Vykonávají především veřejnou službu, neoddělitelně mají osobní odpovědnost a dočasně propůjčenou moc v určité konkrétní oblasti rozhodování. Nejvyšší moc zůstává vždy v rukou občanů ČR.
  • Státní správa ČR je vykonávána prostřednictvím veřejných služeb, jež působí na celostátní úrovni. Jedná se o pět základních druhů veřejných služeb: zákonodárná (), soudní (), výkonná (), informační () a finanční (). Ostatní veřejné služby působí na úrovni obcí. Veškerá jednání institucí veřejných služeb () na celostátní úrovni i na úrovni obcí jsou veřejně přístupná, povinně mediálně zaznamenávaná a archivovaná.
  • Ústava zabraňuje všem formám zvůle, kolektivní i osobní, včetně zvůle většiny občanů vůči menšinám či jednotlivcům a naopak.
  • Základním způsobem obživy občanů ČR a dlouhodobého udržování, případně zvyšování přívětivé životní úrovně je užitečná práce pro sebe, rodinu i ostatní lidi, především pro občany ČR.
  • Práce soukromá i veřejná má stejnou důležitost.
  • Je věcí cti každého občana ČR uživit se vlastními silami. Teprve ocitne-li se kterýkoliv ctihodný občan ČR v krajní nouzi, kterou si sám nezavinil, poskytnou mu ostatní spoluobčané ČR přiměřenou pomoc formou státní podpory. Dobrovolnou osobní vzájemnou solidaritu mezi občany ČR tato ústava rovněž plně podporuje.
  • Žádný zákon, ani ústava, ani jiný dokument jakéhokoliv jiného státu nebo mezinárodního společenství není nadřazen ústavě ČR.
  • Přijetí nebo změny této ústavy jsou možné pouze prostřednictvím celostátního a závazného občanského hlasování neboli referenda občanů ČR ().
  • Každý občan ČR má svobodnou vůli a bezvýhradně odpovídá za svůj život a za svoje působení. Tuto osobní odpovědnost nelze z něho žádným způsobem sejmout. Tato odpovědnost je neoddělitelná od jeho svobodné vůle.
  • Každý ctihodný občan ČR osobně odpovídá za to, na koho deleguje pravomoci ve státní a obecní správě, tedy které kandidáty volí do zastupitelských funkcí v , na obecní i na celostátní úrovni. Neúčast občana ČR v nepřetržitě probíhajícím volebním procesu ho nezbavuje jeho podílu odpovědnosti za výsledky průběžného hlasování a za úroveň kvality státní správy.
  • Každý ctihodný občan ČR osobně odpovídá za vyjádření vlastního postoje k tématu jakéhokoliv vyhlášeného referenda. Referendum je vždy jednorázové a koná se v přesně určeném termínu. Referendu vždy předchází občanská rozprava () v institucích veřejné služby informační () na téma daného referenda po dobu dní, pod dohledem občanské komise ().
  • zasahují do svobody a soukromí ctihodných občanů ČR vždy jen co nejméně. Nepřiměřená, obtěžující nebo trestající veřejná prevence, postihující a obtěžující většinu ctihodných občanů ČR, pro eliminování vesměs menšinových negativních jevů, je nepřípustné vměšování do soukromí ctihodných občanů ČR a tato ústava takové obtěžování občanů ČR ze strany výslovně zakazuje. Všechny , zejména policie, armáda a úřednictvo, se těchto nepřiměřených a obtěžujících aktivit musí zdržet co nejvíce, nejde-li o vskutku vážná a bezprostřední ohrožení bezpečnosti všech občanů ČR nebo o skutečně vážné zločiny. Vyhlášení stanného práva, zákazu vycházení, shromažďování a podobně provádí pouze prezident, vždy na dobu určitou a nejdéle na dobu jednoho měsíce. Prodloužení tohoto stavu, vždy nejvýše o jeden měsíc, lze pouze s většinovým souhlasem parlamentu. Zákaz trestu smrti pro občany ČR a jejich právo na sebeobranu zůstává kterýmkoliv z těchto opatření nedotčen.
  • Čin nebo i zločin bez oběti nemůže být v ČR trestán. Činu nebo i zločinu bez oběti může však být z důvodu prevence prostřednictvím přiměřeně bráněno, ale bez trestání občanů ČR. Zejména preventivní pokuty nebo jiné preventivní tresty jsou podle této ústavy nezákonné. Netrestající preventivní opatření vůči činům i zločinům bez oběti jsou však žádoucí, např. domluvy, povinná, ale neplacená školení, bezpečnostní zábrany, izolace, technická opatření a podobně, až po vyhoštění nepřizpůsobivých cizinců z území ČR. Vyhoštění podle této ústavy není trest, ale návrat k původnímu, pro občany ČR přijatelnějšímu stavu.
  • Nelze kriminalizovat činy ani zločiny, které bezprostředně nevedou k újmám na zdraví občanů ČR nebo ke ztrátám jejich majetku, a to jak soukromého tak společného, s výjimkou zločinů přípravy závažných trestných činů, jako je úmyslné obecné ohrožení, genocida, teroristický útok a podobně. Sporné případy posuzování zločinů bez oběti, nepřiměřené trestající prevence a obtěžování občanů ČR ze strany řeší ústavní soud. Hlas poradní mají komunální domobrany (), které při řešení těchto sporů musí být ústavním soudem vždy povinně osloveny a požádány o stanovisko, toto musí být zohledněno, pokud je ve shodě s ústavou a je-li výrazné. V konkrétních případech kromě příslušných zákonů mohou rozhodovat i referenda () s předcházejícími povinnými občanskými rozpravami () řízenými občanskými komisemi ().
  • Následky každého dokonaného zločinu jsou přednostně kompenzovány ve prospěch oběti, je-li to možné a existuje-li oběť. Výnosy z pokut nebo z povinné pracovní činnosti odsouzených za dokonané zločiny s obětí mohou směřovat vždy pouze obětem zločinu, nikoliv ve prospěch .
  • Ve sporech mezi lidmi tato ústava klade zájmy obětí sporů nad zájmy těch, kteří kriminální činnost iniciují, vyvolávají, konají nebo vykonají jako první. Mírumilovní obránci svého svobodného života, zdraví nebo majetku mají přednostní právo důsledné, i nepřiměřené obrany vůči iniciátorům trestné činnosti. Případy zjevně velmi nepřiměřené obrany posuzují soudy vždy s přihlédnutím ke skutečnostem, kdo zločin inicioval, vyvolal, vyprovokoval a začal jej konat jako první. Oběť kriminální činnosti při obraně svých práv je před iniciátory kriminální činnosti účinně chráněna případně i beztrestností.
  • Občana ČR nelze nikdy a nijak vlastnit jinými osobami. Nikdo nesmí žádného občana ČR nutit k povinnému spolčování. Spolčování je pouze právo občanů, nikoliv jejich povinnost.
  • Právo ctihodného občana ČR volit a odvolávat své zaměstnance v , účastnit se referenda (), občanské interpelace (), občanské audience (), výročního občanského hodnocení (), být členem občanské komise (), komunální domobrany (), armády, policie a jakýchkoliv , stejně tak účastnit se i jiných veřejných aktivit, vždy vychází z jeho svobodného rozhodnutí. Tyto aktivity nikdy nejsou pro občana povinností.
  • Každý občan ČR má právo odmítnout jakoukoliv službu ve zbrani a má právo odmítnout uplatňovat násilí vůči spoluobčanům ČR.
  • Tato ústava nepřipouští trest smrti, ani trest mrzačení, ani mučení.


  • 28 Občanům ČR, ústavou nezpochybnitelným suverénům nikdo z lidí nevládne, pouze tato ústava a zákony jsou všem závazné. Všem občanům ČR slouží pouze IVS i k přiměřenému a stupňovitému vymáhání dodržování zákonů v krajním případě i mocí a v nejkrajnějším případě i násilím.
  • 29 Trest smrti vůči občanu ČR je touto ústavou natrvalo vyloučen a zakázán a je nahrazen výjimečným trestem (až doživotí) s povinností pracovat namáhavou prací v pracovním zařízení s minimem komfortu a se stupňovitými sankcemi za nekázeň.
  • 30 Povinnost všech odsouzených pracovat pro nápravu a zmírnění křivd, ztrát a újem svých obětí, stejně tak jako hrazení výdajů na věznění, je touto ústavou nařízena.
  • 31 Pravomocně odsouzení lidé ztrácí platným rozsudkem na dobu svého věznění občanskou ctihodnost i bezúhonnost a nemohou se dovolávat všech občanských práv náležejících ctihodným občanům ČR. Odsouzeným vězňům náleží občanská práva pouze přiměřeně, zejména také podle jejich chování a míry zodpovědnosti ve výkonu trestu a podle závažnosti jejich trestných činů, kterých se dokázaně a odsouzeně dopustili.
  • 32 Tato ústava zaručuje z důvodu omylnosti a nedokonalosti všech lidí, včetně soudců i policistů právo revize všech soudních procesů, jsou-li objeveny nové, závažné informace a důkazy významně ve prospěch odsouzeného. O znovuotevření soudního případu rozhoduje nejvyšší soud.
  • 33 Česká republika je jednotný, svobodný, jen skrze absolutní suverenitu občanů ČR propůjčeně svrchovaný, právní a nezávislý stát, patřící pouze všem živým, suverénním občanům ČR, vždy a všem stejným dílem, založeným na úctě k právům a svobodám občana a člověka.
  • 34 Občané ČR svoji vlast i stát plnohodnotně a automaticky dědí po svých předcích. Vlast a stát je majetkem jen všech živých občanů ČR, společně a rovným dílem.
  • 35 Žádná cizí moc nepanuje a neexistuje nad ctihodnými občany ČR, kteří jsou jediným zdrojem veškeré moci.
  • 36 Stát ČR dodržuje závazky vyplývající z mezinárodního práva, nejsou-li v rozporu s touto ústavou.
  • 37 Žádná veřejná smlouva ani jiný dokument nesmí být v rozporu s touto ústavou a zákony ČR, jinak na území ČR neplatí.
  • 38 Čl.38. Součástí ústavního pořádku ČR je Listina základních práv a svobod, není-li v rozporu s touto ústavou.
  • 39 Moc (pouze s ústavou a zákony ČR vždy v souladu) je přiměřeně uplatňována IVS, pouze skrze volené a vždy odvolatené zaměstnance občanů ČR. Většiny určují/schvalují obecná pravidla, volí, odvolávají, rozhodují v referendech, VOH (výročních občanských hodonceních, čili v anketách +/-10%), schvalují/vetují zákony i veřejné smlouvy. Volení, odvolatelní, osobně odpovědní jedinci v IVS, vždy v souladu s ústavou a zákony ČR rozhodují o konkrétních věcech a jejich odvolatelní, přímí podřízení konkrétní zákonnost vyžadují. V krajním případě a po selhání mírnějších postupů zákonnost vymáhají IVS i násilím. Jiná, než tato zákonná moc na území ČR neexistuje.
  • 44 Legitimně a legálně nabytý soukromý majetek občanů ČR na území vlasti ČR, včetně kapitálu a výrobních prostředků je nedotknutelný a patří jednotlivým vlastníkům a/nebo spoluvlastníkům podle práva a nezpochybnitelně. Majetková přiznání neodsouzených, ctihodných občanů ČR jsou zcela nepřípustná. Pouze a vždy jen žalobce musí u případného soudu dokázat nelegalitu nabytí majetku. Jakékoliv daně, (včetně majetkových, dědických a podobně), jsou touto ústavou natrvalo zakázány.
  • 45 Soukromé i společné vlastnictví občanů ČR je rovnocenně nedotknutelné.
  • 46 Vyvlastnění soukromého majetku občana/občanů ČR lze pouze nemovitého, příslušnými centrálními/celostátními veřejnými službami, jedině ve zcela výjimečných případech oprávněného a jinak efektivně neřešitelného veřejného zájmu významné většiny občanů celého státu. Vyvlastněný majetek musí být státem plně odškodněn původním majitelům v momentálních tržních cenách z doby vyvlastnění, penězi z veřejného rozpočtu centrálního státu, případně i veřejných rozpočtů dotčených regionů, nebo poskytnutím jiné veřejné nemovitosti a/nebo majetku. Bezplatné odvolání a celé řízení proti vyvlastnění soukromého majetku má každý jeho majitel zaručeno u všech soudů i nejvyššího soudu a jako poslední instance rozhodne ústavní soud, není-li vlastník spokojen s rozsudkem nejvyššího soudu. Rozsudek ústavního soudu je konečný. Vyvlastňování soukromých nemovitostí pro potřeby komunální je touto ústavou zakázáno, až na jinak neřešitelné výjimky, které rozhoduje ústavní soud.

Legitimní a legální zpětné vazby ve vztahu občanů a státu ()

  • Nepřetržitě probíhající volby kandidátů do pomocí průběžného elektronického volebního systému (). Účast ctihodných občanů ČR na veřejném rozhodování je základním předpokladem fungování společenského systému, avšak nelze ji uložit jako povinnost. (Suverenita ctihodného občana ČR je nedotknutelná.)
  • Právo secese je právo každého občana ČR odmítnout poskytování svého finančního příspěvku na odměnu za práci kterémukoliv svému zaměstnanci ve veřejných službách (). O tuto drobnou finanční částku se sníží plat dotyčného služebníka lidu (). Odejmutá finanční částka se převádí do určeného veřejného fondu, nevrací se občanovi, který použil právo . Nedílnou součástí je veřejné zdůvodnění takového rozhodnutí.
    (To je důležité pro ostatní spoluobčany, aby se dozvěděli o případných nečestných úmyslech či vykonaných zločinech dotyčného pracovníka v .)
    Informace o veškerých odmítnutích včetně zdůvodnění jsou veřejně dostupné. (Právo secese je osvobozující princip, který umožňuje každému občanovi, aby se vědomě a veřejně distancoval od případných nesprávných rozhodnutí a činů konkrétního pracovníka v .)
  • Odvolávání služebníků lidu (), kteří byli ctihodnými občany ČR zvoleni do svých funkcí prostřednictvím průběžného volebního systému (), probíhá samočinně tím, že dotyčnému zaměstnanci poklesnou jeho volební preference natolik, že ho jiní kandidáti v počtu hlasů převýší. Volič může odebrat svůj hlas samozřejmě pouze kandidátovi, kterému ho dříve přidělil. To může učinit kdykoliv. Může potom přemístit svůj hlas k jinému kandidátovi nebo ho nechat prozatím nevyužitý. Koncepce průběžného volebního systému tak způsobuje automatickou výměnu volených služebníků lidu () při poklesu jejich volebních preferencí. V procesu této výměny je nastaven brzdicí mechanismus (hystereze) z hlediska počtu hlasů i z hlediska časové periodicity, který brání opakovaným a častým výměnám kandidátů. Služebníka lidu (), který nebyl zvolen ve volbách, ale zastává veřejnou funkci na základě výběrového řízení, je možno odvolat pomocí referenda (). Pomocí lze odvolat i služebníka lidu () zvoleného ve volbách, pokud celkový počet účastníků takového převýší počet hlasů, jež dotyčný získal ve volbách.
  • Občanské hodnocení InVeS () umožňuje ctihodným občanům průběžně se vyjadřovat pomocí elektronického volebního systému () k potřebnosti existence konkrétní nebo její části, případně k rozsahu její činnosti. může vést až ke zrušení konkrétní . se nezabývá jednotlivými zaměstnanci, zabývá vždy pouze organizační strukturou dané včetně stanovení platových koeficientů pro jednotlivé pracovní funkce. Veškeré změny navržené v procesu vždy podléhají ještě následnému schválení pomocí na příslušné úrovni, které vždy na občanské hodnocení () navazuje. Za realizaci změn odpovídají pracovníci . Činnost končí kontrolou realizace změn.
  • Občanská petice () je důležitým nástrojem k vyvolání občanské rozpravy (). Tématem může být vysvětlení určitého očekávaného nebo již učiněného konkrétního rozhodnutí na úrovni obecní či celostátní nebo jakékoliv jiné téma. Na  může nebo nemusí potom navazovat občanské referendum (). Při dosažení určitého počtu petičních hlasů je požadavek občanské petice () vyvolat občanskou rozpravu právně vymahatelný. Osoba, která petici vyvolala, se stává odpovědným garantem , je pod právní ochranou jako veřejný činitel, kontroluje volbu-losování občanské komise () a stává se předsedou této zvolené , která následně zorganizuje na téma petice.
  • Všechny veřejné smlouvy () musí obsahovat zcela jasně definované výpovědní podmínky. , která neobsahuje jasné výpovědní podmínky, je vždy neplatná. Každá musí být po dobu nejméně 1 měsíce před podepsáním zveřejněna jak elektronicky, tak i fyzicky, u mezinárodních po dobu nejméně 6 měsíců. Proti záměru uzavřít může být na příslušné úrovni vyvoláno prostřednictvím občanské petice () referendum (). , která již byla uzavřena, může být na základě vypovězena, vždy podle výpovědních podmínek.
  • Občanské referendum () může být vyvoláno na jakékoliv téma, ať už se jedná o vnitrostátní záležitosti či mezinárodní vztahy. Téma referenda musí být v souladu s ústavou a platnými zákony. Ústavu i platné zákony je možno rovněž pomocí změnit, vždy tak, aby nebyly vzájemně v rozporu. Ústava je vždy nadřazena ostatním zákonům. Takový případ vždy posuzuje ústavní soud. Otázka v  musí být vždy položena jednoznačně, aby se na ni dalo odpovědět ANO či NE.
  • Občanské referendum () může být vyvoláno ze strany občanů prostřednictvím petice nebo rozhodnutím výkonné rady státu () či prezidenta republiky. Každé je jednorázové a probíhá prostřednictvím vždy v určitý konkrétní den.
  • Jakémukoliv občanskému referendu () vždy předchází občanská rozprava () ve veřejnoprávních sdělovacích prostředcích () pod dohledem občanské komise () zvolené losováním jednorázově k tomuto účelu. je nedílnou součástí každého .
  • Každý plnoletý ctihodný občan ČR má právo všechny vyjmenované nástroje zpětné vazby využívat.
 

Hlava druhá:   Vlast a stát Česká republika

Vlast Česká republika

  • Pojem «vlast» označuje především citový vztah příslušníků nějakého národa k určitému území, kde po mnoho generací žijí, ke své kultuře, dějinám, tradicím a zvykům, jež se k tomuto území vztahují.
  • Pro účely této ústavy je pojem «Vlast Česká republika» (Vlast ČR) přímým označením prostoru, který se nachází na ohraničeném území stanoveném mezinárodními dohodami a který je po mnoho generací obýván příslušníky českého, moravského a slezského národa tím způsobem, že ho považují za svůj domov.
  • Vlast Česká republika zahrnuje také veřejný i soukromý majetek příslušníků českého, moravského a slezského národa, pokud se jejich majetek nachází na tomto území.
  • Příslušníci českého, moravského a slezského národa žijící v současnosti převzali svoji vlast od svých předků a jsou povinni zachovat vlast včetně veřejného majetku, zejména však kvalitu životního prostředí, přinejmenším v nezměněném nebo v lepším stavu pro další následující generace, pro svoje potomky.

Stát Česká republika

  • Stát «Česká republika» (ČR) je svrchovaným politickým subjektem v oblasti mezinárodního práva.
  • Mezinárodní dohody a smlouvy s jinými státy se řídí stejnými pravidly jako každá jiná veřejná smlouva ().
  • Všechny mezinárodní dohody a smlouvy bez výjimky musí být v souladu s touto ústavou, jinak jsou neplatné.
  • Svrchovanost státu Česká republika je odvozena od svrchovanosti, suverenity každého jednotlivého člověka, který je občanem státu Česká republika.
  • Svrchovanost každého jednotlivého člověka je dána působením zákonů přírody, neboť základní vlastností každé lidské bytosti je svobodná vůle a tato svobodná vůle je od lidské bytosti neoddělitelná.
  • Stát Česká republika se nachází a působí na území definovaném touto ústavou jako „Vlast Česká republika”.
  • Každý příslušník českého, moravského a slezského národa, který považuje území České republiky za svoji vlast a jehož matka i otec jsou občany České republiky, je legitimním a legálním občanem České republiky.
  • Základní charakteristikou státu Česká republika a jeho posláním je služba jeho občanům prostřednictvím systému Institucí veřejných služeb (), který je popsán a definován touto ústavou.
  • Občanům České republiky nevládne, nepanuje žádná osoba ani kolektiv ani neživá instituce, stojí nad nimi pouze ústava a zákony, které si sami vytvořili a schválili.
  • Systém řízení státu Česká republika probíhá formou přímé i zastupitelské demokracie, které se navzájem doplňují a vyvažují.
  • Přímá demokracie je nadřazena zastupitelské demokracii.
  • Přímá demokracie funguje také jako rychlý opravný prostředek demokracie zastupitelské a účinkuje neprodleně.
  • Odpovědnost a moc jsou vzájemně neoddělitelné. Nelze mít za něco odpovědnost bez patřičné pravomoci o dané věci rozhodovat a naopak nelze uplatňovat jakoukoliv moc bez odpovědnosti za její použití.
  • Jakékoliv neživé instituce nemají žádnou odpovědnost, tedy ani žádnou moc. Veškerou odpovědnost a delegovanou moc mají konkrétní lidé zaměstnaní v těchto institucích.
    (Neexistuje nic jako „státní moc”, existuje pouze anonymní násilí ze strany státu, které se schovává za vůli lidu. Lid nechce být dobrovolně zdrojem žádné anonymní a násilné „státní moci”. Tímto chybným výkladem moci v současně platné ústavě je umožněno vytvářet v lidech strach a pomocí strachu lidi zotročovat, aniž by za to kdokoliv nesl odpovědnost.)
  • Osoby zaměstnané v jsou «služebníci lidu». Těm z nich, kteří jsou do svých funkcí občany ČR voleni, je dočasně svěřeno rozhodování v konkrétních záležitostech. Funkce v , kde nejsou rozhodovací pravomoci, jsou obsazovány pomocí výběrových řízení.
  • Služebníci lidu rozhodují vždy výhradně v souladu s ústavou a zákony ČR. Jsou osobně trestně-právně odpovědní za svá rozhodnutí a konání a jsou ze svých funkcí prostřednictvím referenda () kdykoliv odvolatelní, pokud celkový počet hlasů v je větší než počet hlasů, který dotyčný služebník lidu získal ve volbách.
  • Služebníci lidu ve kromě jiných veřejných úkolů také navrhují a svým podpisem autorizují zákony, změny v zákonech a rušení zákonů. Jakýkoliv zákon může být občany ČR změněn nebo zrušen pomocí celostátního občanského referenda (). (Běžné zákony mohou a nemusí být schvalovány v .) Jakékoliv změny ústavních zákonů včetně vzniku nových a rušení starých podléhají schválení občany ČR v v každém případě.
  • Ústava může být pomocí pouze změněna nebo nahrazena novou ústavou.
  • Tato ústava si klade za cíl vytvořit právní rámec pro vznik státu, kde nad lidskými zákony stojí přirozené právo a toto právo vychází z mravních a morálních pravidel, které každá lidská bytost vnímá jako neúplatné zákony vesmíru či zákony přírody. (Neúplatné zákony vesmíru jsou zákony přírody, na které lidská vůle nemá žádný vliv.)
  • Za účelem dosažení zmíněného cíle je touto ústavou zdůrazněna suverenita každého občana ČR a je vytvořen prostor pro uplatnění jeho tvořivých schopností, jeho svobodné vůle.
  • Tato ústava a na ni navazující zákony zaručují ochranu soukromí každého ctihodného občana České republiky.
  • Každý občan České republiky nese osobní odpovědnost za dodržování ústavy a zákonů ČR.

Veřejný majetek a přírodní zdroje

  • Veřejným majetkem je vzduch, vodní toky, veškeré nerostné bohatství a ostatní přírodní zdroje, volně žijící rostliny a zvěř.
  • Veřejným majetkem jsou rovněž veřejná vodní díla, veřejné vodní nádrže, veřejné doly a veřejné lomy, veřejné nemovitosti, veřejné komunikace, veřejné sítě a všechno ostatní, co nemůže být v soukromém vlastnictví z důvodu trvale snesitelného soužití občanů ČR.
  • Veřejný majetek trvale patří všem občanům ČR rovným dílem. S tímto svým majetkem nemůže nakládat každý občan samostatně, ale pouze prostřednictvím . Každý občan ČR se podílí na péči o veřejný majetek podle svých možností.
  • Veřejný majetek včetně veškerého nerostného bohatství a přírodních zdrojů nemůže být předmětem prodeje ani daru cizím státním příslušníkům, a to ani zprostředkovaně.
  • Nerostné bohatství a přírodní zdroje jsou využívány vždy pouze ve prospěch občanů ČR a jejich společné vlasti. Cílem těžby a zpracování přírodních surovin není primárně finanční zisk, ale vždy vytváření nových reálných hodnot pro občany ČR.
  • Vytěžené přírodní suroviny se nikdy nestávají vlastnictvím těžební firmy.
  • Těžba a zpracování přírodních surovin probíhá vždy tak, aby nebylo poškozováno okolní přírodní prostředí.
  • Veřejný majetek je trvale pod ochranou státu. Poškozování, ničení nebo zneužívání veřejného majetku je považováno za trestný čin.

Ochrana soukromého i společného majetku občanů ČR

  • Pojem «vlastnictví» v sobě zahrnuje nejen příslušnost osob k nějakému majetku, ale neoddělitelně také péči o tyto statky.
  • Myšlenky nelze vlastnit, tedy nemohou být něčím majetkem. Myšlenky jsou součástí kolektivního vědomí lidstva.
  • Soukromé i společné vlastnictví je obojí považováno za legitimní a je legální.
  • Legitimní a legální soukromé vlastnictví všech občanů ČR na území jejich vlasti požívá plnohodnotné ochrany jejich státu.
  • Soukromý majetek občanů ČR mimo území jejich vlasti, pokud takový existuje, není pod ochranou státu ČR.
  • Ochranu vlastnického práva k nemovitostem zajišťuje stát prostřednictvím katastrálních úřadů, které jsou součástí veřejné služby výkonné ().
  • Veškerá půda na území ČR je ve vlastnictví českých obcí nebo českých soukromých vlastníků. Zahraniční subjekty nesmí nikdy tyto pozemky vlastnit, pouze jim mohou být pronajaty. To se týká i majetku církví a náboženských společností.
  • Všechny vodní zdroje, zdroje nerostných surovin a další přírodní útvary na území ČR, které nebyly vytvořeny lidskou rukou, jsou společným majetkem všech občanů ČR. Tyto přírodní zdroje nesmí být nikdy převedeny do soukromého vlastnictví. (Pokud jsou nyní v soukromém vlastnictví, musí být předány do majetku všech občanů ČR. Jejich současný majitel si stejně již nemravně nahrabal dostatek peněz jejich těžbou a prodejem.) Vlastnické právo k pozemkům, na kterých nebo pod kterými se přírodní zdroje nacházejí, není tímto dotčeno.

Územní členění státu

  • Středoevropská federativní republika je skrze suverenitu svých občanů jednotný, svrchovaný a nezávislý stát.
  • Součástí území Středoevropské federativní republiky je Země Česká, Země Moravská a Země Slezská.
  • Jednotlivé země ve Středoevropské federativní republice mají vůči sobě navzájem rovnoprávné postavení.
  • Nejvyšším reprezentantem každé země ve Středoevropské federativní republice je zemský sněm, jehož členy jsou starostové všech obcí dané země.
  • Hlavním městem Země České je město Praha.
  • Hlavním městem Země Moravské je město Brno.
  • Hlavním městem Země Slezské je město Ostrava.
  • Hlavním městem Středoevropské federativní republiky a symbolem společné státnosti českého, moravského a slezského národa je město Praha.

Umístění hlavních státních institucí

  • V hlavním městě Středoevropské federativní republiky sídlí president a výkonná rada státu ().
  • Federální sněm (parlament) Středoevropské federativní republiky sídlí ve městě Olomouci.
  • Ústavní soud Středoevropské federativní republiky má sídlo ve městě Ostravě.
  • Zemský sněm každé země ve Středoevropské federativní republice má sídlo v hlavním městě dané země.
  • Hlavní instituce veřejné služby informační () sídlí ve městě Brně.
  • Hlavní instituce veřejné služby finanční () mají sídlo ve městě Plzni.
  • Ostatní jsou účelně a efektivně rozprostřeny po celém území Středoevropské federativní republiky tak, aby mohly občanům co nejlépe a pohotově sloužit.
  • O změně umístění hlavních státních institucí rozhodují občané v celostátním referendu ().
 

Hlava třetí:   Obec, občané a ctihodní občané

Obec a její charakteristika

  • «Obec» je společenství lidí, «občanů», které spojuje společný zájem vytvořit pro sebe a pro své blízké snesitelné a trvale udržitelné životní podmínky na určitém ohraničeném území.
  • Z hlediska správního patří obec mezi instituce veřejných služeb ().
  • Obec je charakterizována tím, že má svoji obecní samosprávu, kterou tvoří starosta obce a zastupitelé občanů obce. Starosta reprezentuje obec vůči ostatním .
  • Občané obce si volí starostu a své zastupitele přímou volbou.
  • Všechna jednání samosprávy obce jsou veřejně přístupná, povinně mediálně zaznamenávaná a archivovaná.
  • Obec vybírá od občanů s trvalým bydlištěm na jejím území a od podnikatelů, jež mají sídlo na jejím území, platby za veřejné služby ().
  • Kontrolu nad výběrem v obcích provádí veřejná služba finanční ().
  • Platby za veřejné služby, jež se v obci vyberou, se ihned stávají veřejnými finančními prostředky () a spadají do režimu transparentního hospodaření.
  • Obecní samospráva hospodaří s vybranými finančními prostředky samostatně, část z nich odvádí na celostátní úroveň .
  • Obec vede transparentní podrobné účetnictví o svém samostatném hospodaření.
  • Větší obec se dělí na části, přitom je respektován historický vývoj a soudržnost daného území.
  • Vznik i zánik samosprávné části obce vždy schvalují či odmítají občané celé obce v místním referendu.
  • Občané samostatné části obce si volí vlastní samosprávu.

Občan a ctihodný občan

  • Text

Občanství SEFR

  • Text

Povinnosti občanů

  • Každý občan ČR i kdokoliv jiný nacházející se na území České republiky je povinen dodržovat tuto ústavu a platné zákony v plném jejich rozsahu.
  • Každý občan ČR na území své vlasti i mimo toto území je povinen ctít a respektovat práva jiného občana ČR a přiměřeně i práva cizích státních příslušníků, pokud tito ctí a respektují práva jeho.
  • Každý občan ČR žijící v současnosti je povinen se podílet podle svých možností na zachování své vlasti pro příští generace v nezměněném nebo v lepším stavu a kvalitě.

Práva občanů

  • Každý občan ČR má právo v souladu s touto ústavou a zákony ČR hájit svůj svobodný život, svůj mírumilovný způsob naplňování osobního i rodinného štěstí.
  • Každý občan ČR, pokud vyhoví příslušným zákonným normám, má právo držet a používat střelnou zbraň.
  • Každý občan ČR má právo chránit život, zdraví a majetek svůj i lidí ve svém okolí, buďto sám nebo v součinnosti s ostatními občany ČR, s příslušníky komunální domobrany (), policie () nebo armády ().
  • Ctihodní občané ČR mají právo zodpovědně bránit sebe, své blízké, svoji vlast a stát včetně společného i soukromého majetku proti vnitřním i vnějším ničitelům či uchvatitelům nejen vyjednáváním, ale i pomocí zbraní.
  • Základní práva a svobody ctihodných občanů ČR jsou pod trvalou právní ochranou ústavy, zákonů a všech institucí veřejných služeb ().
  • Občané ČR mohou kdykoliv svobodně opustit svoji vlast a kdykoliv se do ní svobodně navrátit, aniž by doznali jakékoliv újmy, aniž by pozbyli svého občanství a čehokoliv ze svého majetku. Soukromý majetek občanů ČR je pod ochranou státu i v době pobytu občana-vlastníka mimo území ČR, pokud se ho vlastník sám dobrovolně a prokazatelně nevzdá.
  • Kterákoliv osoba ve výkonu trestu je přiměřeně omezena ve svých zákonných právech.

Osoby bez občanství SEFR

  • Text
 

Hlava čtvrtá:   Soukromí podnikatelé

Charakteristika soukromého podnikání

Povinnosti soukromých podnikatelů

Práva soukromých podnikatelů

   

Hlava pátá:   InVeS - Instituce veřejných služeb

Stát jako veřejná služba

  • Stát Středoevropská federativní republika se projevuje a působí pouze prostřednictvím institucí veřejných služeb ().
  • Instituce veřejných služeb nemohou nést žádnou odpovědnost za jakékoliv rozhodnutí a činy. Osobní hmotnou a trestní odpovědnost za svá rozhodnutí a činy nesou konkrétní pracovníci , služebníci lidu ().
    ( je neživá entita, odpovědnost mohou nést jen konkrétní lidé.)
  • Instituce veřejných služeb jsou veřejné instituce provozované z veřejných finančních prostředků ().
  • Instituce veřejných služeb působí na celostátní, zemské i na obecní úrovni.
  • Do celostátních náleží
        veřejná služba zákonodárná (),
        veřejná služba soudní (),
        veřejná služba výkonná (),
        veřejná služba informační (),
        veřejná služba finanční ().
  • Na zemské úrovni působí
        zemské sněmy,
        zemské soudy,
        veřejná služba informační ().
  • Na obecní úrovni působí
        záchranné sbory,
        zdravotnické, sociální, kulturní a vzdělávací instituce,
        obecní soudy,
        obecní samosprávy a komunální domobrana ().
  • Veškerá jednání na celostátní, zemské i na obecní úrovni jsou veřejně přístupná, povinně mediálně zaznamenávaná a archivovaná.
  • Občané mají právo zásadně ovlivňovat svůj vlastní stát, jeho vlastnosti i fungování, minimalizovat náklady na něj, včetně změn, vzniku nebo rušení jednotlivých nebo jejich částí a včetně jejich pravomocí.
  • Všechny příjmy do veřejných finančních prostředků () skrze jsou shora v druhu i velikosti omezeny touto ústavou právě jen na . Stát a jednotlivé země musí vždy vyjít s takto shora omezenými, vyrovnanými nebo přebytkovými zdroji.
  • Žádná instituce veřejných služeb (IVS) nesmí vzniknout, zvětšit se, nebo jakkoliv se rozšířit v počtu zaměstnaců, nákladech nebo pravomocích, bez příslušného zákona, který podléhá vždy povinnému (obligatornímu) a závaznému OH (referendu).
  • Kromě veřejné služby zákonodárné, soudní, výkonné, finanční a informační občanům ČR stát nevnucuje svoje veřejné služby násilím, ani platby za ně, ani svoje domělé dobro, ani bezpochyby nepotřebné zlo. Posláním státu je sloužit občanům ČR pouze v tom, v čem si občané ČR státem sloužit přejí a podle toho, jak to požadují. O tom, co stát musí a nesmí rozhodují hlasováním pouze občané ČR sami, podle ústavy a zákonů. IVS jim v těchto rozhodnutích musí být plně a podřízeně nápomocny.
  • Do všech IVS občanů ČR se rozhodující (ti co rozhodují) zaměstnaci občanů ČR volí, jednotlivě, každý je volen sám za sebe, osobně odpovědně, do jediné konkrétní funkce, bez jakýchkoliv cizích vlivů, bez vlivu kolektivních entit, čili politických stran, hnutí, církví, zájmových skupin a podobně. Zájmové skupiny (kolektivní entity) jsou do IVS vždy nevolitelné, jelikož nejsou nikdy plně (osobně, trestně-právně) odpovědnými a vždy odvolatelnými reprezentanty všech ctihodných občanů ČR.
  • Nikdo nemůže pracovat ve více funkcích IVS, než v jedné. O konkrétních výjimkách smí rozhodnout pouze CVRS, nebo president republiky, ale pouze systémově, tedy návrhem zákona, podléhajícímu závaznému OH (referendum-veto).
  • Střet soukromých zájmů zaměstnaců veřejných služeb a zájmů veřejných je překážkou rozhodovacích pravomocí zaměstnace IVS a musí být vždy odstraněn dříve, než zaměstnanec občanů ČR do IVS nastoupí do rozhodující/rozhodovací funkce.
  • Nezveřejněný a neřešený střet zájmů je důvodem k okamžité výpovědi z pracovního poměru zaměstnace občanů ČR v IVS. Za to osobně ručí všichni volení, rozhodující vedoucí pracovníci v IVS. Obecně za nemožnost střetu zájmů ručí každý sám za sebe, svojí vlastní trestně-právní odpovědností, stejně tak nadřízení zaměstnaců v IVS a celkově za celý stát president ČR, který má povinnost předat jakýkoliv případ (i domnělého) střetu zájmů neprodleně nejbližšímu místně příslušnému soudu, jakmile se o něm dozví. Tento soud problém musí neprodleně vyřešit a poslat rozsudek presidentovi ČR na vědomí.
  • Veřejné služby zákonodárné, soudní, výkonné, finanční i informační musí být zcela na sobě nezávislé (ortogonální) i když mají povinnost spolu spolupracovat pro blaho všech občanů ČR i firem na území ČR, legálně registrovaných a legitimně podnikajících. Existence a náplň práce IVS je závislá na vůli občanů ČR, zejména skrze volby, odvolávání, OH (referenda), VOH (výroční ankety +/-10%) a OK.
  • Všechna rozhodnutí osob zaměstnaných občany ČR v IVS musí být v souladu s touto ústavou a zákony ČR, vycházející z vůle významné většiny, vyjádřené svobodným, tajným hlasováním. Jakékoliv hlasování nemusí být tajné, když jej konkrétní občan ČR nevyžaduje. Rozhodování většin musí vždy dbát práv menšin a jednotlivců. Menšiny nemají právo parazitovat, vydírat ani jinak zneužívat většiny občanů ČR, ani IVS, natož veřejné rozpočty.
  • 42 Žádné IVS si nemůže přivlastnit žádný jedinec, ani žádná skupina lidí. Patří vždy a jen všem občanům ČR rovným dílem.

Služebníci lidu

  • Služebníkem lidu () je každý pracovník v .
  • Čestné označení «služebník lidu» náleží dotyčnému pracovníku jen po dobu výkonu jeho funkce.
  • Služebník lidu je zaměstnancem občanů .
  • Služebníkem lidu se může stát pouze ctihodný občan Středoevropské federativní republiky. Osoby bez občanství a osoby ve výkonu trestu se nemohou stát služebníky lidu.
  • Ctihodný občan, který se chce stát služebníkem lidu, musí prokázat při veřejném výběrovém řízení požadovanou odbornost na danou funkci podle předem stanovených systémových požadavků.
  • Každá odbornost má svoje systémové označení. Systém všech odborností je veřejně dostupný, spravuje ho veřejná služba finanční ().
  • Výsledek výběrového řízení na funkci v má omezenou dobu platnosti.
  • Ctihodný občan, který má potřebné morální vlastnosti, je odborně způsobilý a chce se stát služebníkem lidu ve funkci spojené s rozhodovacími pravomocemi, sám sebe zařadí na základě potvrzené odbornosti a systémových požadavků na danou funkci do volebního seznamu kandidátů na tuto funkci.
  • Neoprávněné zařazení do volebního seznamu je považováno za trestní čin podvodu.
  • Kandidát může být zapsán současně ve více volebních seznamech.
  • Funkce v , které jsou spojeny s rozhodovacími pravomocemi, se obsazují pomocí elektronického volebního systému () přímým výběrem z kandidátů na danou funkci.
  • Služebníci lidu, kteří nejsou voleni, rozhodovací pravomoci nemají, pouze vykonávají svěřené úkoly.
  • Každý služebník lidu je povinen před zahájením svého působení ve funkci uzavřít individuální osobní pojištění odpovědnosti za způsobenou škodu. Toto pojištění ho nezbavuje plné trestní odpovědnosti.
  • Kterýkoliv služebník lidu může být občany kdykoliv odvolán ze své funkce pomocí občanského referenda na příslušné úrovni, včetně povinné občanské rozpravy (), ve které se může dotyčný obhájit.
  • V případě služebníka lidu, který byl do své funkce ctihodnými občany vybrán přímou volbou, musí celkový počet účastníků odvolacího referenda, příznivců i odpůrců dohromady, hlasů požadujících jeho odstoupení převýšit počet hlasů, které má dotyčný aktuálně na svém volebním kontě a které tak vyjadřují pro něj podporu, bez bonusu, jinak je výsledek odvolacího referenda nedostatečný a neúčinný.
  • Každý služebník lidu může kdykoliv podat neprodleně demisi.

Provozování veřejných služeb

  • Veškeré instituce veřejných služeb jsou financovány z veřejných finančních prostředků (), které na úrovni obcí vytváří občané i soukromí podnikatelé výběrem plateb za veřejné služby ().

Ochrana svobodného života

  • chrání občany , včetně soukromých podnikatelů, před vydíráním, monopoly a umělými překážkami šťastného a tvůrčího života.
  • Stát umožňuje a podporuje rozšiřování trhu svobodné volby a zákazem monopolizace, zejména komunikací a sítí.
  • Žádný majetek, veřejná smlouva, ani zákon nemůžou být nepřekonatelnou překážkou svobodného života, pohybu, ani užívání majetku ctihodných občanů a firem na území .

Komunikace s veřejností

  • Povinností každé je poskytovat veřejnosti průběžný aktuální přehled o všech svých pracovnících (), volených i nevolených, o rozsahu jejich kompetencí a o výši platového koeficientu pro každou funkci.
  • Každá udržuje veřejný aktuální přehled o počtu hlasů podporujících její pracovníky () v systému a o výši jejich bonusů.
 

Hlava šestá:   vsZ - Veřejná služba zákonodárná

Mravnost, spravedlnost, právo, legislativa

Zemské sněmy

Zemské zákony a obecní vyhlášky

Celostátní sněm

Ústavní zákony, prováděcí zákony, vyhlášky

Mezinárodní zákony a smlouvy

Expertní systém práva

 

Hlava sedmá:   vsS - Veřejná služba soudní

Obecní soudy

  • Obecní soudy vykonávají veřejnou službu soudní na úrovni obcí.

Zemské soudy

  • Zemské soudy představují instituce veřejné služby soudní na zemské úrovni.
  • Každá země ve Středoevropské federativní republice může mít několik zemských soudů.
  • Zemské soudy sídlí ve městech Ostrava, Olomouc, Zlín, Brno, Jihlava, Pardubice, Hradec Králové, Liberec, Ústí nad Labem, Karlovy Vary, Plzeň, České Budějovice a Praha.
  • Všechny zemské soudy mají vzájemně vůči sobě rovnoprávné postavení, vzájemně si nepodléhají.
  • Zemské soudy plní funkci odvolacích soudů pro soudy obecní.
  • Zemské soudy řeší spory mezi obcemi v rámci jedné země.
  • Rozhodnutí zemského soudu je konečné.

Federální soud

  • Federální soud je instituce veřejné služby soudní na nejvyšší státní úrovni.
  • Federální soud sídlí v budově Ústavního soudu.
  • Federální soud nezaměstnává žádné soudce, zaměstnává pouze nejnutnější administrativní pracovníky.
  • Při sporech mezi jednotlivými zeměmi deleguje každá ze zemí zúčastněných ve sporu své soudce a tito společně vytvoří soudní senát na úrovni Federálního soudu pro daný případ.

Veřejní žalobci

Ústavní soud

  • Text
 

Hlava osmá:   vsV - Veřejná služba výkonná

Obecní samosprávy

Komunální domobrana

Záchranné sbory

Katastrální úřady

Školství

Zdravotnictví

Sociální služby

Kulturní instituce

Policie

  • Při sledování a potlačování kriminality je možno prostřednictvím nebo v nejnutnější míře narušit soukromí zcela konkrétních osob na území ČR a přiměřeně i mimo něj, vždy však jen podle zákonů a se souhlasem příslušného soudu, se kterým policie povinně spolupracuje při odhalování a stíhání kriminality.

Armáda

Vězeňství

Výkonná rada státu

  • CVRS („celostátní/centrální výkonná rada státu“) (dříve „vláda“) má svého předsedu, ministry a administrativu, je součástí centrální veřejné služby výkonné (CVSV), jejíž hlavou je president republiky a zahrnuje ještě zejména centrálně řízenou, celostátní policii (PČR), celostátní armádu (AČR), záchranné sbory (ZS), VSBZ (Veřejné Služby Bezpečnostní a Zpravodajské, dříve bezpečnostní a informační služby BIS, VKR a podobně). Veřejné služby výkonné (VSV) jsou centrální (CVSV), regionální a komunální. Zejména komunální a regionální zastupitelstva mají i některé pravomoci, které na centrální úrovni přísluší službám zákonodárným (vyhlášky, nařízení) a soudním (řešení drobných sporů starostou).

Prezident

 

Hlava devátá:   vsI - Veřejná služba informační

Veřejnoprávní informační média

Soukromá informační média

Bezpečnostní a informační služby

  • má právo vlastního, nezávislého vyšetřování podle příslušných zákonů.
  • nemůže provádět přímé výslechy osob.
  • má povinnost včas varovat i občany ČR před obecným ohrožením a má právo vyžadovat relevantní informace od pro zajištění bezpečnosti všech občanů, vlasti a státu.
 

Hlava desátá:   vsF - Veřejná služba finanční

Reálná ekonomika

Platby za veřejné služby

  • Platby za veřejné služby () jsou platby občanů a soukromých podnikatelů za služby, které jim stát poskytuje výhradně s jejich souhlasem, tedy které jsou občany chtěné.
    (Pojem „daně“ je nemravný a přežitý, neboť vyjadřuje podřízenost občanů vůči dřívější „státní moci”.)
  • Obecní úřady vybírají od občanů a od soukromých podnikatelů platby za veřejné služby v maximální výši  čistého příjmu občana, který má trvalé bydliště v dané obci, a čistého zisku soukromého podnikatele, jehož firma sídlí v dané obci.
  • Veřejná služba finanční provádí v obcích kontrolu výběru plateb za veřejné služby.

Veřejné finanční prostředky

  • Platby za veřejné služby, vybrané v obcích od občanů a firem, se ihned stávají veřejnými finančními prostředky () a spadají do režimu transparentního hospodaření.
  • Rozhodující Převažující část veřejných finančních prostředků spravují obce a samostatně s nimi transparentním způsobem hospodaří.
    (Hospodaření s rozhodující částí vybraných na úrovni obce je logičtější než současné přerozdělování shora, umožňuje veřejnosti mít nad těmito prostředky lepší kontrolu, než je možné uskutečnit na celostátní úrovni.)
  • Část veřejných finančních prostředků odvádí obce na zemskou úroveň . Příspěvky od obcí jsou jediným a jednotným příjmem pro na zemské úrovni.
  • Část veřejných finančních prostředků odvádí obce na celostátní úroveň . Příspěvky od obcí jsou jediným a jednotným příjmem pro na celostátní úrovni.
  • Z veřejných finančních prostředků nesmí být provozovány ani podporovány žádná politická uskupení, církve, spolky, tzv. neziskové organizace a podobné útvary, které nepatří mezi instituce veřejných služeb ().

Obchodní banka

  • Obchodní banka je zúčtovacím střediskem veškerých platebních transakcí v rámci celého státu.

Správa platových koeficientů

Sociální zabezpečení

Důchodový systém

Pojišťovnictví

Alternativní ekonomicko-sociální systémy

  • Ctihodní občané ČR mají právo vytvářet, udržovat a využívat alternativní ekonomicko-sociální systémy. Každý z těchto alternativních ekonomicko-sociálních systémů musí být legální.
  • Všechny legální alternativní ekonomicko-sociální systémy fungují ve vzájemné konkurenci.
  • Občané mají právo do jednotlivých legálních alternativních ekonomicko-sociálních systémů dobrovolně vstupovat nebo z nich bez sankcí vystupovat. Tato možnost je podmínkou legality daného systému.
  • Vstupem do alternativního ekonomicko-sociálního systému se občan zavazuje dodržovat pravidla daného systému.
  • Občan vstoupí do alternativního ekonomicko-sociálního systému tak, že část svých plateb za veřejné služby () určenou pro ekonomicko-sociální zabezpečení nasměruje do vybraného systému.
  • Občan může současně používat více alternativních ekonomicko-sociálních systémů.
  • Občan má právo rozdělit svoje platby za veřejné služby () libovolně mezi různé alternativní ekonomicko-sociální systémy vždy tak, aby uplatnil svoje v jejich plné výši.

Banka pro zahraniční platby

   

Hlava jedenáctá:   eVoS - Elektronický volební systém

Přímá volba kandidátů do institucí veřejných služeb

  • Elektronický volební systém () umožňuje libovolnému počtu ctihodných občanů zapojit se do rozhodování o výběru kandidátů na konkrétní funkce v institucích veřejných služeb ().
  • Elektronický volební systém funguje průběžně v nekonečném automatizovaném procesu volby kandidátů do funkcí služebníků lidu () a opět jejich odvolávání při jejich nahrazení jinými kandidáty.
    (Každý volič má v rámci volby do jedné konkrétní funkce k dispozici určitý stanovený počet preferenčních hlasů. Každý volič může přidělit svoje preferenční hlasy jednomu nebo více kandidátům podle vlastního uvážení, případně je nepřidělit nikomu a nechat svoje hlasy prozatím nevyužité.)
  • Odvolání služebníka lidu z funkce proběhne automaticky tím, že na jeho místo je zvolen jiný kandidát s větším počtem voličských hlasů.
  • Proces výměny služebníků lidu je brzděn mechanismem hystereze, aby nedocházelo ke krátkodobým a ukvapeným změnám.
  • Možnost výměny služebníků lidu nastává pravidelně v přesně stanovené časové periodě.
  • Každý služebník lidu během výkonu své funkce v  vždy dostává určitý počet bodů navíc jako bonus k získanému počtu hlasů voličů. Při odstoupení z funkce tento bonus ztrácí. Bonus je spojen s danou funkcí a jeho velikost je předem přesně stanovena.
  • Služebník lidu může zastávat svoji funkci po neomezeně dlouhou dobu, dokud není nahrazen jiným kandidátem nebo dokud sám z vlastní vůle z funkce neodstoupí.
  • Služebník lidu odvolaný z funkce může znovu kandidovat až po určité době, která je stanovena pro všechny odvolané jednotně.

Seznamy kandidátů

  • Do kterékoliv funkce v může kandidovat pouze ctihodný občan .
  • Každý kandidát zastupuje pouze sám sebe, není nikým delegován.
  • Pro každou funkci v jsou stanoveny požadavky na odbornost.
  • Každý kandidát musí projít výběrovým řízením. (O výsledku nerozhoduje dosažené vzdělání, ale zejména praktické zkušenosti a skutečná praktická odbornost.)
  • Výsledky výběrového řízení na funkci v mají omezenou dobu platnosti.
  • Pro funkci na úrovni obce musí mít kandidát trvalé bydliště v dané obci po minimální stanovenou dobu.
  • Pro funkce v zemských institucích musí mít kandidát trvalé bydliště v některé z obcí dané země po minimální stanovenou dobu.

Občanská petice

Referendum

Technické zabezpečení

  • Aplikace elektronického volebního systému () běží na více serverech souběžně při jejich vzájemné kontrole vstupních i výstupních dat.
  • Programový modul na kterémkoliv serveru zapojeném do je trvale fyzicky oddělen od průběžně zpracovávaných datových informací.
  • Programový kód je veřejný. (Open Source)
  • Uvedení programového kódu do praxe a případné jeho změny vždy podléhají procesu schválení v celostátním občanském referendu (), včetně veřejné občanské rozpravy ().
  • Výstupní data programu , tedy průběžné výsledky hlasování, jsou okamžitě zveřejňovány na webových stránkách příslušné , které se volby týkají.
 

Hlava dvanáctá:   Přechodná ustanovení

Téma

Téma












Nový text ke zpracování – surovina  ▼▼▼

48

Občan ČR a občanství:

  • (1) Občanem ČR se automaticky rozumí každý, kdo se narodil oběma rodičům, majících občanství ČR, kdekoliv na světě.
  • (2) Občanství dítěte, zplozeného jen jedním rodičem s občanstvím ČR, a druhým rodičem bez občanství ČR, nebo oběma rodiči bez občanství ČR, ani na našem území není automatické a podléhá zvláštnímu ústavnímu zákonu o občanství ČR.
  • (3) Princip, že svoboda každého ctihodného občana ČR končí na hranici svobody s ostatními a naopak, je touto ústavou zaručen.
  • (4) Princip co nechce ctihodný občan ČR strpět sám na sobě, nemůže požadovat po druhých, je touto ústavou zaručen.
  • (5) Žádný ctihodný občan ČR nesmí být veřejnými službami nikdy nucen k ničemu, co nemá jasnou oporu v ústavě a zákonech.
  • (6) Každý ctihodný občan ČR může svobodně činit, co není ústavou a/nebo zákony výslovně zakázáno.
  • (7) Právo na rovnost před ústavou a zákony, rovnost příležitostí a nenásilné sledování osobního štěstí v souladu s touto ústavou a zákony ČR každého ctihodného občana ČR je zaručeno. Neznamená to však žádnou povinnost občanů ČR totožnosti, záměnnosti, nebo stejnosti. Právo na přirozenou, nekriminální rozdílnost je touto ústavou chráněn.
  • (8) IVS občanů ČR musí vždy plnit své úkoly pro všechny ctihodné občany ČR stejným, rovnocenným a rovnoprávným způsobem.
  • (9) Absolutní rovnost ctihodných občanů ČR před zákonem bez rozdílu pohlaví, majetku, víry, společenského postavení, zaměstnání, podnikání a podobně, je touto ústavou zaručena.
  • (10) Plnoletý občan ČR je plně odpovědným vlastníkem sebe, svého života, svého soukromého i společného majetku, včetně vlasti a státu ČR.
  • (11) Neexistuje žádná soukromá moc nad občany ČR. Žádný občan ČR nepodléhá jakékoliv nedobrovolné soukromé moci jiných lidí.
  • (12) Občanstvím ČR získává každý občan ČR rovný podíl na vlasti a státu ČR. Tento podíl mu zaniká až smrtí.
  • (13) Občan ČR je trvalým spoluvlastníkem/podílníkem státu a vlasti ČR rovným dílem s ostatními živými občany ČR, dokud se tohoto majetku dobrovolně a prokazatelně nezřekne.
  • (14) Občan je volitelný do IVS, je-li plnoletý (dospělý, starší 18-ti let), jestliže se zodpovědně a prokazatelně umí samostatně uživit i na svobodném trhu práce, jako ctihodný zaměstnanec v soukromém sektoru a/nebo na svobodném trhu soukromých služeb, nebo soukromé výroby zboží, nebo jako ctihodný podnikatel, alespoň po dobu tří let. Pro některé funkce v IVS musí být plnoletý občan i přiměřeně způsobilý (zejména vzděláním, zodpovědností, praxí, dobrou pověstí, životními zkušenostmi a vyšším věkem).
  • (15) Plnoletý a ctihodný občan ČR má účinné právo volební, odvolávací, OOZ (interpelační) a OSD (audienční), včetně práva se účastnit všech OOH, OH (referend) a VOH (hodnocení).
  • (16) Plnoletý občan ČR má právo být zvolen členem komunální domobrany, může být volen do IVS, je-li ctihodný, zodpovědný, bezúhonný, pro určité veřejné funkce vzdělaný, přiměřeně zkušený a dospělý.
  • (17) Neživé IVS nemohou nést a nenesou žádnou odpovědnost a nemají ani žádnou moc. Nelze žalovat stát ČR, ani jinou IVS. Jakákoliv rozhodnutí vykonávají zcela konkrétní, osobně odpovědní zaměstnaci občanů ČR v IVS. Vždy lze žalovat pouze konkrétní zaměstnance IVS, kteří rozhodovali. Zaměstnaci IVS musí být povinně pojištění proti všem svým pochybením a toto pojištění si musí platit ze svých vlastních, soukromých peněz. Pojišťovny smí upravovat pojistné podle závažnosti, míry a četnosti pochybení zaměstnanců v IVS podle příslušného zákona. Žádnému veřejnému dokumentu nesmí chybět podpis, čitelně jméno, příjmení a kontakt na osobně odpovědnou osobu IVS, která za dokument odpovídá.
  • (18) Moc rozhodovat ani konat, nemohou mít, žádné neživé veřejné instituce, resp. IVS, ale (pouze v souladu s ústavou a se zákony ČR) jen konkrétní, volení a vždy odvolatelní, osobně odpovědní jedinci, pracující pro občany ČR v IVS jako jejich zaměstnanci. Dokáže-li se u soudu, že zaměstnanec občanů v IVS postupoval v souladu s ústavou a se zákony, není žaloba oprávněná. Dokáže-li se opak, škody a újmy musí být vždy kompenzovány konkrétním(i) viníkem/(viníky).
  • (19) Většině přiměřenou moc má většina občanů ČR. Čím více jsou občané jednomyslní, tím větší moc mohou uplatňovat. Menší přiměřenou moc má většina (většinou občanů ČR) volených a odvolatených zaměstnaců občanů ČR (zastupitelů, úředníků, služebníků). Ústava a zákony ČR jsou však platné pro každého a není žádné moci bez ústavnosti a zákonnosti.
  • (20) Oddělení moci od majetku a naopak je zaručeno přímo touto ústavou. Majetek, ani jiné bohatství, není kvalifikací pro žádnou veřejnou službu, natož veřejnou moc v IVS. Šance zaměstnání ve veřejných službách občanů ČR musí být zcela nezávislá na majetku a finančních možnostech uchazeče. Do funkcí v IVS jsou zaměstnaci občanů přednostně voleni, zejména do rozhodujících funkcí. Nezrozhodující zaměstnanci občanů ČR v IVS mohou být na svá místa vybráni na základě výběrových řízení rozhodujícími zaměstnaci IVS, ale vždy musí být všichni zaměstnanci IVS občany odvolatelní. Občané nemusí nikomu zdůvodňovat jakékoliv volby/odvolávání svých zaměstnanců ve veřejných službách.
  • (21) Moc jednotlivých, nevolených, řadových zaměstnanců v IVS, (např. vězeňských služeb, policistů, vojáků, úředníků a podobně) vymáhat dodržování zákonů ČR pochází z ústavy a ze zákonů ČR a z osobní odpovědnosti za ně jejich rozhodujících nadřízených, vždy volených a vždy odvolatelných. Rozhodující, volení nadřízení zaměstnanci občanů ČR mohou být občany ČR kdykoliv, bez udání důvodu a neprodleně odvoláni, včetně jednotlivých jejich nevolených podřízených. Je trvalou zodpovědností VSZ (veřejné služby zákonodárné) minimalizovat počet občany ČR nevolených zaměstnanců (občanů ČR) ve veřejných službách a i náklady na instituce veřejných služeb. Díky elektronickým volbám je možné a snadné volit i odvolávat velké množství zaměstnanců občanů ČR v IVS přímo občany ČR. Je to pojistkou demokracie a trvaleji snesitelného soužití lidí. Rozvíjet úsporné a komfortní prvky přímé demokracie (i elektronickými nástroji) je trvalou povinností všech IVS.
  • (22) Na území ČR absolutní moc nemohou nikdy mít neabsolutní a nejednotné skupiny lidí (neodpovědné kolektivní entity). Absolutní moc nad ctihodnými, suverénními občany ČR nemá kromě ústavy a zákonů ČR nic a nikdo, kromě případů, kdy každý rozhoduje jen sám o sobě a kromě nepravděpodobnému případu rozhodování všech občanů ČR, budou-li zcela jednomyslní. Jen přiměřenou moc většině mohou mít v ČR jednomyslné většiny.
  • (23) Dočasně svěřenou moc naplňovat i vymáhat zákony (v krajním případě i násilím) a konkrétně zákonně rozhodovat mohou mít pouze občany ČR volení a vždy odvolatelní, osobně trestně-právně odpovědní zaměstnanci občanů ČR v IVS, nikoliv neživé instituce a nikoliv vždy osobně neodpovědné kolektivy.

Podrobnosti v tomto duchu a smyslu řeší příslušný ústavní zákon podléhající vždy povinnému (obligatornímu) a závaznému celostátnímu referendu občanskému.